Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKočka?
28. 01. 2001
0
0
537
Autor
Dáda
KOČKA?
Byl jsem na procházce, protože jsem se doma nudil. Když takhle jdu kolem cesty, uvidím něco opravdu malého na zemi. Podíval jsem se na to zblízka. „No ne, vždyť to je miniaturní kotě!“ Vzal jsem ho do ruky. Nebylo větší než má dlaň. „Ty se tady loudáš u cesty, co kdybys náhodou vběhla do cesty! Něco by tě přejelo! Vezmu si tě domů.“ Vzal jsem si tedy to zvířátko a šel jsem domů.
Když jsem kotě koupal, tak mi z vany málem uteklo, proto jsem ho musel pevně držet, aby potom nezalezlo do nějaké škvíry…
„Raději s tím zajdu k zvěrolékaři, jestli nemá nějakou nemoc.“ řekl jsem si.
„Pane, to je zvláštní druh kočky, nepochází od nás. Vyskytuje se někde v zahraničí. Je úplně neškodná. Raději vám ji naočkuji proti vzteklině.“ Potom mi to kotě naočkoval, já jsem něco zaplatil a šel jsem domů. Doma jsem té kočce dal jíst. Poznal jsem, že má ráda maso i mléko. Potom jsem to kočku dal do košíku s polštářkem. Sotva se uvelebilo, usnulo. Ulehl jsem taky ke spánku, protože jsem byl hodně utahaný.
Asi za hodinu jsem se vzbudil. Podíval jsem se do košíku – kočka nikde! Začal jsem prohledávat celý byt. Mohla být kdekoliv. Jdu a najednou jsem šlápl do něčeho mokrého na koberci. „Že bych něco vylil?“ Ne! Mýlil jsem se. Byla to loužička od kočky a o kousek dál jsem uviděl výkal a o kousek dále kočku, jak se olizuje. „Ty kočizno! Co to je? Vzal jsem kotě a dal jsem jí nos do toho, co udělala. „Musím ti udělat nějakou krabici a do té koupit nějaký přípravek na pohlcování pachu. Stalo se.
Jenomže se nestalo to, co jsem si představoval. Výkaly a loužičky se objevovali stále na koberci! Pořád jsem dával kotě do krabice, ale jak jsem viděl, nic to nepomáhalo.
Jednou jsem šel své kotě vyvenčit. Šel jsem kolem jednoho baráku. Tu z něho vyšla jedna paní. „Pane, to je moje kotě,“ začala. „Já jsem to kotě před pár dny ztratila! Vy jste ale hodný, že jste našel mojí Lízu! To jste mi udělal velikou radost!“ Tu si najednou vzala kotě a odešla do svého domu. „Ale paní! Já jsem to kotě našel, staral jsem se o něho…“ křičel jsem za tou paní.
Ona mi nakonec dala odměnu za nález a víte co to bylo? Fotka kočky Lízy!