Špatný člověk příkladem.

Byl jsem rozrušený, když někdo byl bezohledný, a ubližoval
druhému. Nemůžu řič že jsem ho nenáviděl ale měl jsem na něho zlost, a v některých případech, jsem plánoval jak se mu pomstít. Nevím co se stalo,
že jsem změnil svůj názor. Dnes pozorují, jak takový člověk jedna.
Totiž je pro mne příkladem, a naučil jsem se od něho, CO NEMAM ĎELAT.

Mám v úmyslu napsat něco z mého života, a dát čtenářovi příklad,
jak se nemá psát český.

Vzpomínám si jak jsme měli ve škole náboženství. Kněz měl auto,
po náboženství, nás svezl domů. Bylo nás asi pět, co jsme bydleli
kudy on jel. Nikdy jsem nevynechal náboženství, abych se mohl jet
v autě. Všimnul jsem si, jak můj táta někdy přemýšlel. Když jsem
nikdy nezmeškal náboženství, tak si asi myslel že chci být knězem.
Neřek jsem mu že mám rád jezdit v knězovým autě. Přestěhovali jsme
se, tak ježdění v knězovým autě skončilo.

Bylo to za války. Každé poledne přeletovaly americké letadla.
Byly hodně vysoko, a viděli jsme bílé pruhy, tak jsme jich počítali,
a potom se dohadovali, kolik jich letělo. Jeden den jak jsme jich
pozorovali, tak se otočili a slyšeli jsme svištění, potom výbuchy.
Celí vystrašení jsme utíkali do nejbližšího sklepa. Ten starch jaký jsem měl, to nejde popsat. Jenom vím že to bylo hodně horší, než před výpraskem.
Ve sklepě se všechno třáslo. Už si nepamatuji jestli jsem brečel
nebo ne ale pamatuji si, že jsem se začal modlit.
Sliboval jsem Panu Bohů, jak budu hodný, že se polepším, no jak se
říká , sliboval jsem hory doly. Po bombardování jsme vyšli ven, to
byla hrůza. Druhý den jsem na svoje sliby zapomněl. Ale pokaždé
když byly těžkosti, neb lépe řečeno když se mi lela voda do bot,
tak jsem se automaticky začal modlit.
Jestli existují strážné Anděly, tak můj je trpělivý, a ještě dnes mi pomáhá.

---