Jsem jak..

Jsem jak obehraná deska
snad tisíckrát přehraná
na starém
rozhrkaném gramofónu.
V souzvuku tónů se zdám
jak nejkrásnější píseň
s nejkrásnějším textem
oblíbená
svá
a navždy vryta do srdcí lidí..
...jen klam..iluze..

Jsem jak napůl roztrhaná
kniha..
kniha světů a
kniha lidských přání.
Ta kterou chtějí všichni
přesto nikdo
odvážná
sdělující, přesto mlčenlivá
..jen tak vepsaná do listů
zažloutlých stářím
a protkaných bolestí slov
tolikrát poznamenaných
..do prázdna..

Jsem jak slova
dennodenně se opakující
v neustálém sledu myšlenek...
Ve vodopádech vteřin
v minutových obrazech dnů
„sladkokyselejch“
příchutí...

Jsem vůně vanilky
vábící
hořkosladký mandle
vonící
i chuť jsem...v pohárcích jazyka
nádech skořice
v barvách duhy
a v odlišnostech světů
vlastní kopiíí
vpitou do snů..