Déšť

Mně taky přijde křehký a docela pěkný, ta poetičnost... jen Kapky šumí jako pláč andělů jenž křídla tlumí, pro žal jejich údělu.- tady mi nesedne to tlumení (přemýšlím, co a proč tlumí) a pak: co ráno zaplaší. Tys odešel a andělé pláčí- tohle mi nesedne rytmicky. a když chceš hlubší kritiku, dávám avi ještě někomu.........

dikes,vážím si toho. tlumí ten pláč-jen do šumění,aby nebylo tak slyšet jak pláčou nad svým údělem, protože to by přeci neměli pravda je že rytmika mi občas dělá problemy

Mně ,toto dílko připadá jemné a milé,především po škvárech plných zabíjení a sexu,zaplněných necitlivostí..

přejedla jsem se přeslazenejch blbinek....tohle dílo je po sto padesátý to samý,ale ne chutný,je to nuda

to je snad současná epidemie - touha být "dobrej" je fuk jak, ...může být také někdo prostě "jinej" ? je jinej taky dobrej, nebo může být ještě lepčí/horší ? Dá se porovnávat neporovnatelné? Kdy a do jaké hloubky? Traktor s feldou třebas? Vždyť do obojího se musí lít ta samá nafta. Může být tuctová felda krásná v tvých očích, protože... protože, zrovna v téhle feldě jsi zažila něco krásného? I v obyčejné tuctovosti a právě v ní může být - a bývá - větší krása, než v pomíjivé líbivosti, co nadchne ve výkladní skříni, ale žít se s ní či bydlet v ní se nedá. Kolikrát jsi v životě jedla guláš a kolikrát ti v životě chutnal jen pro to, že jsi se těšila na známou chuť, byť byla pokaždé trošku jiná, ať už talířem nebo jemnými rozdíly v přísadách samotného guláše? po sto páté pořád stejná, však osvědčená svačinka - chutná, tak nějak domácky a po blízkosti... a vyvoláváním vzpomínek na předchozí chutná ještě víc

Naopak komedie, báseň působí lehce, a křehce, obsahem i formou, jak tenkostěnný pohár z benátského skla Déšť jako pláč andělů a další obazy, vyváženost, zveršování... tip si jistojistě zaslouží (a to nejsem Rhiannin mimochodník :) ) včera jsem četl nějaké zavedené autory (Augustin_šípek) ...je to na jedno brdo...všechno, a navíc bez lehce plynoucího rytmu, obsahu, příběhu, formy, jen plácání méně obvyklých slov do osmi, desetiřádkových slepenců a pózování v blábolu s etiketou (dle tipáže a výběráže) vysoká poezie Ale je možné, že ve své poetické nevinnosti, jinošství a s ní spojenou naivitou a bláhovostí jsem něco podstatného přehlédl, nebo jsem ještě (poeticky) nedospěl, abych ve zvrácenostech a úchylkách poetických vyžilců viděl skvost, a ve verších (literárních) panen, dívek a jinochů toliko pomíjivou naivní dětskost, upřímnost a čistotu přirozených citů budicích schovívavý úsměv na povisle rozpraskaných rtech zběhlého literáta.

Vihar: jediný s čím souhlasím je to,že docela plyne já si nemyslím,že zavedený autor=dobrý autor....to ani náhodou...proto čtu nový...hledam někoho originálního,kdo bude dobrej.....nebo ne dobre,kdo mi bude připadat originální... jenže-andělé jaou přece všude....a déšť vlastně taky .... a tak to je jasný-těžko si budem vymýšlet nějaké jiné motivy....ale to zpracování je po sto pátý to samý...

no a nic :-D, komedie bez avíza, to už nemožu :-)

je to celkem pěkně napsané, byŤ nic co bych už někde neslyšel ps- taky sám, ale co nadělám (tak bobky maximálně :-)

uff klasika,)

mnó.... dneska jsem se pokoušela přečíst nějaký nový autory...je to na jedno brdo...všechno,včetně tohohle déšť=depka boco?!ale topřece všichni víme...někomu je v dešti smutno,někomu ne,někomu jak kdy...no a co?