Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRáno roku 1965
02. 02. 2001
7
0
2782
Autor
Had
Věnováno památce Václava Hraběte
Po asfaltu zní klapot osamělých kroků.
Básník má podrážky z bílého mramoru
... a karafiát v jeho klopě pomalu vadne.
Míří na Malou Stranu kde zvoní tramvaje.
Pohvizduje si laciné blues.
Nad hlavou mu létají básně
a jako rackové křičí na každého kdo jde nevšímavě kolem.
Na nárožích postávají promoklé lásky
a šeptají si o blízké budoucnosti.
Jsou tři hodiny ráno a básník trochu opilý
pomalu otvírá dveře svého podkrovního bytu.
Je chladno a kdesi v podvědomí je cítit tragiku téhle chvíle.
Je pátého března 1965 ... !
Ta poslední řádka by tam pro mě být nemusela... (vidíš a já chtěla pietně mlčet...ach jo*!)
Je to příjemné a pohladilo mě to, ale na můj vkus je tam vše příliš vyřčené... Konec mi trochu neladí... Ale to nic...