Dilema

Znejistit se ve svý vlastní víře,

když už člověk vůbec

věřit chtěl.

To je horší, než když v černý díře

pozoruju sebe,

malý, tichý zvíře,

jak se válí smutně v chumlu jejích těl...

Cítit vůni touhy

mlčky skryté v stínu.

Přivonět si k noci... voní po růžích.

Ne bohužel s tebou,

toužím po zločinu.

A tak za svou drzost tiše čekám vinu,

než se začnu plazit

...jiným pod kůži.