Vejce, anebo slepice?

Tiež ste už premýšľali, či bolo skôr vajce, alebo sliepka? Kvôli tomu som sa takmer do krvi pohádal so svojím dlhoročným kamarátom...

Vejce, anebo slepice?

„Koukej, když tom vemem přesně, vejce muselo být dávno dřív, než slepice. Jako vejce totiž můžeme počítat i plazí vejce a plazi žili dávno před ptákama. Tudíž vejce bylo daleko dřív než nejaká slepice.“
„Počkej, takle to přece nemůžeš brát.“
„Proč ne?“
„No protože to nejde.“
„A proč to jako nejde?“
„No, ty sis vůbec nezadefinoval vejce. Respektivě, ty sis ho zadefinoval jako nějaký vejcovitý útvar, ze kterého se narodí nějaký živočich.“
„No a?
„No a já si teď můžu zadefinovat slepici třeba jako něco ve tvaru slepice a můžu tvrdit, že nějaký kámen měl tvar slepice ještě než se objevili první bakterie, nebo si ji zadefinuji jako cokoliv co snáší vejce a zas sme tam, kde jsme byli.“
„Počkej, ale takhle to přece nemůžeš brát.“
„Hehe, jasně, to už jsem slyšel, ale co chci říct je, že otázka jestli bylo dřív vejce, nebo slepice není otázka technická, ale teologická, nebo spíš filozofická. Její krása spočívá v jejím obrovském uplatnění. V podstatě je to otázka příčiny a následku. Když vejce je příčina slepice, pak slepice je následkem vejce. Problém je, že ono to funguje i naopak. Slepice může klidně být příčinou vejce a vejce tudíž může být následkem slepice.“
„Nač to probůh komu je? Taková pitomost může napadnout skutečně asi jedině tebe.“
„Já vím, zní to praštěně, ale má neuvěřitelné možnosti využití. Tak třeba, co bylo dřív? Lidé, nebo stát?“
„Jednoznačně lidé.“
„No a v tom se právě pleteš.“
„Počkej, vždyť první stát se objevuje někde u sumerů, nebo tak, ne?“
„Ok, asi jsi mi celkem nerozuměl, slovo stát jsem použil jako metaforu, stát jako společenskou strukturu, třeba jako společenskou hierarchii v pravěkém klanu, nebo chceš-li jako společnost samotnou. Tak co bylo dřív, lidé, nebo společnost?“
„Co já vím? A nač mi to je?“
„No, teď přichází to nejtěžší, vysvětlit ti důvod. Tak za prvé, mělo by tě to zajímat už jenom kvůli tvé přirozené touze po poznání a pokud ti to slovní spojení nic neříká, tak za druhé proto, že zkoumáním téhle otázky a hledáním odpovědi na ni přijdeš na věci, které jsou příznačné i pro dnešní společnost.“
„Jako například na co?“
„Jako třeba pokud společnost nevzešla z lidí, ale naopak, lidé přišli až po společnosti, ta je pak logicky dokonalejší, propracovanější, neboť existuje déle a tudíž měla víc času na vývoj než lidé. Pojmem lidé nyní míním myšlení jednotlivce, porovnáváme tedy myšlení společnosti a myšlení indivídua a připomínám, že společnost je společenská hierarchická struktura, kterou mají i třeba mravenci, tedy klidně mohla existovat i před lidma. No a pokud je tedy společnost dokonalejší, má lepší, vyvinutejší myšlení než indivíduum, pak pokud je lidské rozhodnutí v rozporu se společenským, musí mu ustoupit, protože to je dokonalejší, lepší.“
„Počkej, to je absurdní, takže kdyby po mě společnost chtěla, abych se zabil, musím se zabít?“
„No, to právě závisí od toho, jak si odpovíš na tu otázku. A to jak si odpovíš na tu otázku zase závisí od tvého vzdělání, vychování, celkově od tvých zkušeností se společností. V podstatě sis na tu otázku už dávno odpovědel a ta odpověď je v tobě a ovlivňuje tvé rozhodnutí. Závisí na tom, jestli se podvolíš, nebo ne. Ono to v podstatě může být použitelné i v psychologii a v sociologii. Vidíš, kam jsme se dostali zkoumáním toho, zda bylo dřív vejce, nebo slepice. Chce to pouze odvázat svojí mysl, začít myslet a schopnost uvěřit neuvěřitelnému. Ptal ses mě, nač je to dobré. Je to dobré na to, že to může ovlivnit tvé rozhodnutí. Stačí jednoduše myslet. Bohužel, i to je pro mnoho lidí příliš.“

Upil jsem si piva. Rozhovor na téma vejce versus slepice skončil. Téma sa stočilo obvyklým směrem. Opět jsem si upil piva. Snad se ještě k něčemu podobnému vrátíme…

j.

---