Osobní

Momentální vyjádření rozkladu hodnot v které jsem věřil. Nevidím totiž, že by se podle nich někdo choval kromě mě a to mne ničí. Vždyť jsou tak \"krásné\" ... Lidé se zraňují. Asi je v sobě musím zničit/zapomenout (hodnoty) .

Pomalu se hroutí
myšlenky
absolutního štěstí.

Zůstává nenávist,
se kterou se nechce žít.

Jsem nemocen,
řvu.

Hledám kudlu,
co tu kurvu,
pošle k ledu.

Nemáte ji ?

Jsem na pokraji,
chci vraždit
i to co ke mne patří.

Pomožte mi !

Poslední odvolání
na Vás,
mí neznámí.

Otevřít oči,
v co jsem věřil,
už zase tak chodí.

Kéž by ...

smutek, pláč a slzy.

---