Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínky
17. 11. 2005
1
0
472
Autor
Arno
Měsíc do oblohy udeřil vesly
Jak obratný převozník plul mezi mračny
Divné se zvuky tou nocí nesly
Tón jejich sladce byl krvelačný
To jedna za druhou někde v dáli
Mé vzpomínky tmou se rozštěkaly
V ramenou znovu tu známou tíži
Z odvahy zbyla zas jenom břečka
Cítil jsem hrůzu jak ke mně se blíží
Jak ke mě se žene jejich smečka
Ty stíny se hnali září matnou
Co za chvíli drápy své do mě zatnou
Vnímal jsem ještě jak pot ze mě leje
S vědomím že není kam se schovat
V záchvatu průzračné beznaděje
Že vše se zas bude opakovat
Že budu jen zoufale svírat pěsti
Až budou rvát na kusy bývalé štěstí
Jak uhodnou pomalí samovrazi
Co dělají osudu věčně služku
Zjevil se vedle mne anděl zkázy
Na tváři úsměv a v ruce pušku
A já starý slaboch a špatný synek
Jsem zahájil palbu do vzpomínek
Jak obratný převozník plul mezi mračny
Divné se zvuky tou nocí nesly
Tón jejich sladce byl krvelačný
To jedna za druhou někde v dáli
Mé vzpomínky tmou se rozštěkaly
V ramenou znovu tu známou tíži
Z odvahy zbyla zas jenom břečka
Cítil jsem hrůzu jak ke mně se blíží
Jak ke mě se žene jejich smečka
Ty stíny se hnali září matnou
Co za chvíli drápy své do mě zatnou
Vnímal jsem ještě jak pot ze mě leje
S vědomím že není kam se schovat
V záchvatu průzračné beznaděje
Že vše se zas bude opakovat
Že budu jen zoufale svírat pěsti
Až budou rvát na kusy bývalé štěstí
Jak uhodnou pomalí samovrazi
Co dělají osudu věčně služku
Zjevil se vedle mne anděl zkázy
Na tváři úsměv a v ruce pušku
A já starý slaboch a špatný synek
Jsem zahájil palbu do vzpomínek