Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vzpomínka na léto

19. 11. 2005
2
0
1306
Autor
Yennefer

Atmosféra končícího léta, kdy se všichni snaží chytit poslední dlouhé hřejivé paprsky slunce, které je po dlouhé sezóně už notně uběhané. Nekončící bora, zdejší speciální vítr dovádějící mě k šílenství, slaný vzduch, po pláži létají lehátka. Hudba, zpěv, lodě. Mokré plavky.
Prosolené osušky se svíjejí jakoby v křeči pod pokyny příliš ukřičeného větru, který proklíná kameny. Ty totiž slouží grilujícím se lidem jako těžítko na jejich podložku, která čas od času projeví čas proletět se vzduchem, okoupat v moři a doplavat až na pobřeží ostrova Brač.
Rána, vítr, který se celou noc vztekal začíná být unavený. Protahujeme se pod šumícími větvemi stromů. Co si to asi o nás povídají? V dálce se tiše tyčí přísné strohé skály, upozorňující do dálky: Jsme nehostinné, nechceme vás tady. Jaký rozdíl proti šťavnatým beskydským kopcům vybízejícím návštěvníka: Vezmi si, máme všeho dost.
Pláž.
Jemné bílé oblázky, skoro písek, mezi nimi rostou cypřiše. Mám je hrozně ráda. Jako mála jsem o jednom říkala, že je kouzelný. Připadají mi tak doteď. Lidé je používají místo slunečníků. Je to praktické, nemusejí se odnášet domů, nikdo je neukrade, vítr ani déšť jim nevadí. Navíc slouží zároveň jako věšák a sušák na prádlo. A zadarmo. I zde je sháňka po místech v první řadě. Každý chce být přímo u moře a zajistit si tak dobrý výhled. No dobrá, většinou to dělají proto, aby to neměli k osušce tak daleko, až polezou z vody. Jenže moře se po ránu nechce vzdát a se slunečními paprsky svádí tuhý boj. Sluníčko ho musí lechtat tak dlouho, dokud se nerozesměje. Teprve pak začne být trochu přívětivější. Chorvatky prodávající na pláži ubrusy vypadají zaskočené odlivem turistů. Hledají ve změti upocených těl potenciální zákazníky.
Moře posílené vodou z řeky Cetiny pokojně šplouchá drobounkými vlnkami a mezi lesy mořské trávy honí hejna různě velkých rybek. Obecně platí- čím menší, tím více.
Blíží se poledne, sluníčko si vzpomnělo na své poslání a zvesela rozvlnilo svá hřejivá chapadélka. Hladí jimi nastavená břicha a záda, mnohdy i ta, která o to vůbec nemají zájem.

Mermomoc
23. 11. 2005
Dát tip
příjemné*

Yennefer
23. 11. 2005
Dát tip
Jaaj, díky.

Chiméra
20. 11. 2005
Dát tip
Pěkná vzpomínka:-)

Yennefer
20. 11. 2005
Dát tip
To ano, trochu hřeje:-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru