Půlnoční Bossa Nova.

....jo, jde to zase zpívat. U té "zátky začíná vlastně refrén....:-) P.S. Samota a zvědavost - nesnesitelná kombinace, že?

Půlnoční Bossa Nova. Půlnoc je zvědavá dáma vášnivě do záclon zírá. Prý dobře myslí to s náma, spánek když do víček vtírá. Toulá se ulicí temnou pod lampou osloví stín: "Pojďte si povídat se mnou já všechno na lidi vím. Je mi jak korkové zátce, když Klášterní tajemství skrývá. Vím dobře o každé hádce, kdo o kom tajně si snívá. Znám všechny sny něžných lásek, křídla všech bláznivých plánů, vím také co dětem zdá se, pláčem když probouzí mámu." Zvážní a vezme si brýle svůj styl si pečlivě hlídá. Černě hned vypadá bílé šminky si decentně přidá. K ránu se z principu ztrácí prý musí někam už jít. Lámou si s tím hlavu ptáci, kam že noc chodívá snít?

---