Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepikové dámě
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
aničce.. princezně čokolády.. . .. ...
I don\'t know what you\'re looking for you haven\'t found it baby, that\'s for sure You rip me up, you spread me all around in the dust of the deed of time And this is not a case of lust, you see it\'s not a matter of you versus me It\'s fine the way you want me on your own but in the end it\'s always me alone And I\'m losing my favourite game you\'re losing your mind again I\'m losing my baby losing my favourite game I only know what I\'ve been working for another you so I could love you more I really thought that I could take you there but my experiment is not getting us anywhere I had a vision I could turn you right a stupid mission and a lethal fight I should have seen it when my hope was new my heart is black and my body is blue And I\'m losing my favourite game you\'re losing your mind again I\'m losing my favourite game you\'re losing your mind again I\'m losing my baby losing my favourite game I\'m losing my favourite game you\'re losing your mind again I tried, I tried, (but you\'re still the same) I tried I\'m losing my baby you\'re losing a saviour and a saint -The Cardigans;My Favourite Game;Gran Turismo(1998)
někde,někdy..
kdesi,kdysi..
zahlédly tři asketické krysy
po divoké párty
jak bůžek z galaxie mléčné dráhy
podvádí při hře v karty
a svůj velmi drahý
oblek přecpává si esy a králi
proto přešly ke stolu a optaly se zdali
to není trochu trapné
a náš Bůh –jak má ve zvyku-
jim odpověděl velmi mlhavě a matně
nasedl do svého nadsvětelného nočníku
a zmizel
-už zase..
na stole po něm zůstala
jen piková dáma
s úžasným hlasem
a bílým svetrem,
který vyvolává v kolemjdoucích
pocit gauče v teple podvečera,
představu slečny co by s vámi večeřela
buráky a víno u forresta gumpa
slečny jejíž úsměv svítí jako poslední lampa
v celodenním zatmění mého slunce
až má tvář poplave v lesní zamrzlé tůňce
bledá a zelená, prostě jak jí všichni znáte
tak tahle slečna si po čaji o půl páté
možná natáhne rukavice a snad, snad poběží do lesa
hledat mé modré rty.
běží sněhem a moje tělo zatím pozvolna klesá
vodou podledí a samoty
na půl úvazku
"bohužel pán záhadných úsměvů
je i pánem nádherných závazků"
řekne má hlava dírou vysekanou v ledu