Jezevčík

Mé hovory se zvířaty

Seděl jsem na nádraží a čekal, až mi pojede vlak. Najednou přiběhl jezevčík, sedl si přede mne a koukal.Trochu mne to vyvedlo z míry. Sáhl jsem do torny a vyndal buřta. Nožem jsem z něj kousek odkrojil a hodil před psa. Jezevčík nedůvěřivě přičichl k uzenině a zeptal se : "Nemáš pomeranč ?" Řekl jsem, že ne a on s odporem pozřel nabídnuté sousto.Zeptal jsem se ho, proč to snědl, když mu to evidentně nechutná? Odpověděl, že proto, neboť je slušně vychovaný - narozdíl ode mne. Hned jsem chtěl vědět, proč si myslí, že jsem nevychovaný? Opáčil, že jsem se ho měl napřed zeptat a pak mu eventuelně předložit uzeninu. Zamyslel jsem se nad tím. "Hm. Asi máš pravdu." řekl jsem a omluvil se. Pes odvětil, že se nic nestalo a ležérně si pravou packou zapálil camelku. Upozornil jsem ho že za a) kouření škodí zdraví, a za b) kouření je na nástupišti zakázáno. uraženě si odfrkl a odešel. Hladově jsem se pustil do zbytku buřta. To je hrozné jak jsou ti jezevčíci dneska drzí! K nástupišti přisupěl vlak. Nastoupil jsem, souprava sebou trhla a rozjela se. Na peróně stál pes a mával prackou. Aťsi ! Tím si to u mne nevyžehlí! Příště mu nakašlu.

---