Evropan

Jedna půda, jedny dějiny, mnoho národů - a jedna myšlenka. Proč to nevidět optimisticky...

Nad náhrobky otců
zazpíval dnes slavík,
nad dávnými lidmi,
co v prach se změnily.
Je toliko krásný,
posledních dnů návyk,
vroucně líbat kraje,
jež dřív jsme plenili.

Nad náhrobky otců
roste luční kvítí,
v místech bojů dávných,
z krve padlých těl.
Dřív temnota vládla,
dnes nám slunce svítí,
nad příkladem otců,
já zaplakat bych chtěl.

Nad náhrobky otců,
matek bratrů mých,
holubice vzlétni,
mávej křídly jen.
Nech už slzy dešti,
v brázdu nasaď smích,
lidem vzkvete léto,
vytoužený sen.

Nad náhrobky otců
mé srdce plane dnes,
snad miluji tu chvíli,
kdy se život třpytí,
Evropa je sladký,
zdravě rostlý les,
a strom dobrým stromům,
teď přítelem chce býti.

---