Nevydařená vycházka

Nevydařená vycházka Jako každý den mě čeká pravidelná procházka s mým páníčkem. Ještě než vám povím,co se mi přihodilo.Musím se představit Jsem čistokrevný jezevčík,psí dědeček,je mi 10roků a slyším na jméno Šimo. Jak už jsem řekl vydali jsme se na procházku,která vede mezi zahradami, okolo rybníku a dále do polí.Zde se můžu svobodně proběhnout a nemusím být na vodítku jako ve městě,s chutím toho využívám.Protáhnu si své staré kosti a svaly a řádím jako za mlada.Psí kamarády za plotem vesele pozdravím a peláším dál.Poslední vycházka,nebila zrovna radostná.U rybníka jsme potkali malého chlapce.Mě byl sympatický,mám děti rád. Chlapeček mě zprvu hladil,škrábal,lechtal.Kluk si všimnul poblíž ležícího klacíku, který mi začal házet.Já ho nosil zpět.Tato zábava netrvala dlouho,a hošík mě klacíkem začal šťouchat,píchat a nakonec mě praštil přes záda.Jak se pes jako já má bránit?Zoufale jsem začal štěkat a vrčet.Kluk si nedal pokoj a moje varování mu nestačilo. A znovu mě přetáhl klackem.To už mi došla trpělivost.Zuřivě jsem vrčel a kluka malinko kousl.Když říkám malinko,myslím tím že ani krev netekla.To co nastalo jsem nečekal. Kluk brečel a přitom řval,jako když ho na nože berou.Ihned přiběhly naši páníčkové. Prohlíželi kluka,litovali ho,foukali na ruku.A pak se vrhli na mě.Musel jsem na vodítko a celou cestu domů jsem slyšel že jsem starý,hloupý pes,který ztratil dobré vychování a odedneška bude chodit jen na vodítku.Naštvalo mě to,to je spravedlivost?Už vím co je psí život.