Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNavždy
01. 12. 2005
0
2
565
Autor
marsia
Je noc a já nemůžu spát.
Kéž bych se ti mohla do očí podívat
a uvidět tam to co dřív..
Vzpomínáš když nám bylo patnáct let?
Přály jsme si spolu poznávat svět.
Slíbily jsme si: Spolu navždy..
Tenkrát ta slůvka měla měla příchuť pravdy.
Jednou ses mi svěřila, že se moc bojíš..
Bála ses, že mě ztratíš,
v klukovi a lásce viděla jsi potíž.
A já se smála, ze srdce smála,
jak moc ses mi podobala.
A zase ten slib: Spolu navždy..
Dnes mi tě připomíná jen fotka na stolku,
je to vzpomínka na člověka, na holku,
na sluníčko se kterým byl život barevnější..
Tys ale našla někoho s kým jsi asi šťastnější..
Bála ses, že mě ztratíš a zatím ztratila já tebe...
A zase ten slib s příchutí pravdy,
dnes už jen můj: VZPOMÍNKY NAVŽDY..
Kéž bych se ti mohla do očí podívat
a uvidět tam to co dřív..
Vzpomínáš když nám bylo patnáct let?
Přály jsme si spolu poznávat svět.
Slíbily jsme si: Spolu navždy..
Tenkrát ta slůvka měla měla příchuť pravdy.
Jednou ses mi svěřila, že se moc bojíš..
Bála ses, že mě ztratíš,
v klukovi a lásce viděla jsi potíž.
A já se smála, ze srdce smála,
jak moc ses mi podobala.
A zase ten slib: Spolu navždy..
Dnes mi tě připomíná jen fotka na stolku,
je to vzpomínka na člověka, na holku,
na sluníčko se kterým byl život barevnější..
Tys ale našla někoho s kým jsi asi šťastnější..
Bála ses, že mě ztratíš a zatím ztratila já tebe...
A zase ten slib s příchutí pravdy,
dnes už jen můj: VZPOMÍNKY NAVŽDY..