Bolest

Ten, o kterém jsem si myslela, že je můj.......a nebyl...

Motýlí křídla větrem šumí,
jsme spolu jenom na pár chvilek.
Nikdo se náhle nevyptává,
nevyčítá mi, že jsem snílek.

Mám pocit, že v očích tvých se utopím,
při úsměvu tvém jako ledovec taji.
Jak ráda o nás dvou já sním
a nejen bláznům se bláznivé sny zdají...

Když líbáš mě, tak se z toho chvěju,
a věřte mi, není to zima.
S tebou ráda brečím, ráda se směju,
přemýšlím, proč jsi trak prima?!

Jestli někdo má něco proti nám,
nech to být, vím, jsou to fámy.
Půjdem vstříct nebeským výšinám,
možná i láska půjde s námi...

---