Sním

Snad nyní, když bude toho Valentýna, jsem se rozhodl vydat svou báseň na světlo světa - je pro Ni.

Stále cítím, že sním, že jsem se neprobral k životu. Avšak nevím, proč spím, proč podporuji svou samotu. Čekám na své probuzení, čekám jen na Tvé políbení. Nesměji se, nemluvím, nejím, nedělám nic, jen sním. Sním o Tvém sladkém, něžném hlase a tvém štíhlém vlnícím se pase. Sním o Tvém soucitném, hřejícím pohledu, na nic jiného myslet již nesvedu. Sním o procházce noční zahradou a o žnoucím měsíci nad hlavou. A jak chladná noc Tě tiskne blíže k naivnímu chlapci, jenž dobře ví, že jsi víc než jen pouhý anděl ze snu.

---