Osamocené hledání

Osamocené hledání Jsem osamocený a sám, jen bloumám, přemýšlím a padám. Hledám lásku, porozumění a cit, ale nenacházím. Vidím jen tváře, vidím lid. Vidím lidi plné citu, lásky a porozumění, ale mne to všechno stále schází. Ne, že bych nedokázal milovat, ale mám strach, že svého činu mohl bych později litovat. A tento strach brzdí mé city, a proto svou lásku k ženám předávám jen papíru, ten mne nikdy nezklame, a je mi šitý na míru. Jen doufám, že strach přejde a zklamání přebolí, a opět láska vzejde, jak z jara zrno na poli. Však život lásce klade úklady, jak koukol brání zrnu růst, já však zvednu srdce k nebesům, a již nedopřeji lásce půst.

---