Uvězněná

Když jsem měla pocit, že se ztrácím sama v sobě...

Když slzy zaplaví mě valem,
chtělo by se mi umřít málem.
Už vidím jen kalně tvoji tvář,
už nemám nad hlavou svatozář...

Jsem jako vězeň v žaláři!!!
Panna, co nesmí k oltáři.
Jsem jako dítě bez dechu,
ty slzy padají do mechu.

Tak utíkám - cestou křoví a skal,
už není nikdo kdo by o mě stál...
Mlha se rozplyla v čmouhy a kouř,
nezbylo nic; jen v duši mouř.

Vím, mozaika sama se neposkládá,
jako když vznáším se a potom padám.
Do hlubin černých, hlubin zapomnění,
TAK KDE MÁM SVOJE MÍSTO???!!!!!!!.....


tady není...

---