Jasné světlo od Měsíce

Šel jsem tuhle v zimě lesem,
Slunce šlo už dávno spát,
šel jsem dál , ač nevěděl jsem,
v kterou stranu mám se dát.

Je zvláštní co vše člověk cítí,
když jeho cesta ztratí směr,
vzpomínky jak z jara kvítí,
vyrůstají ze všech děr.

Tak přepadl mě náhle strach,
že nespatřím Tě nikdy více,
však pomohl mi zlatý prach,
to jasné světlo od Měsíce..

---