MAITHUNA

Maithuna

 

Mé oči tě vidí

nahou

         a halí

teplým deštěm

pohledů

 

*

 

Klec zvuků

        dokořán

do bílého rána

  bělejšího

než tvé hýždě

  v hluboké noci

tvůj smích

       či spíše tvé listoví

měsíční košile

   když vyskakuješ

z postele

 

*

 

 

 

 

 

Mžící světlo

          zpívající spirála

navíjí běl

     Křídlo větrného mlýna

X

   zasazené do úžlabiny

 

*

 

Můj den

   vybuchuje

v tvé noci

      Tvůj výkřik

tříští se na kusy

     Noc

sápe

       tvé tělo

Vlnobití

   tvá těla

svazuje

znovu v tvé tělo

 

*

 

 

 

 

 

Vertikální chvíle

       zprahlost

otáčí svými třpytivými koly

Zahrada nožů

  hostina věrolomností

Uprostřed odlesků

         vstupuješ

nedotknutá

       do řeky mých rukou

 

*

 

Rychleji než horečka

pluješ ve tmě

 tvůj stín je světlejší

když tě hladím

    tvé tělo je černější

Vyskakuješ

        na břeh nepravděpodobného

na skluzavky toho proč a protože proto

Tvůj smích ti zapaluje šaty

  tvůj smích

splavuje mi rozum čelo oči

Tvé tělo zapaluje tvůj stín

 

 

 

 

Houpeš se na vysuté hrazdě strachu

hrůzy tvého dětství

 na mě hledí

z propasti tvých očí

 otevřených

při aktu lásky

  nad propastí

Tvé tělo je jasnější

tvůj stín černější

Směješ se na svým popelem

 

*

 

Jazyk burgundské víno bičované sluncem

olizující tvou krajinu bdících dun

vlasy

         jazyk bičů

      jazyky

rozpuštěné na tvých zádech

    propletené

    na tvých ňadrech

       písmo které tě píše

písmeny hrotů

   popírá tě

 

 

 

 

znaky spálenišť

     šaty které tě svlékají

písmo které tě obléká do záhad

písmo do něhož se bořím

Vlasy

veliká náhlá noc na tvém těle

džbán horkého vína

 převrženého

na desky s desaterem

uzel skučení a oblaka ticha

hrozen užovek

   hrozny vína

rozdrcené

     mrazivými chodidly luny

déšť rukou listí prstů větru

na tvém těle

         na mém těle na tvém těle

Vlasy

         listoví stromu kostí

strom který vzdušnými kořeny pije ze slunce noc

Tělesný strom

                               Smrtelný strom

 

*

 

 

 

 

Včera v noci

          v tvém lůžku

byli jsme tři:

ty  já  luna

 

*

 

Otvírám

   rty tvé noci

vlhké dutiny

echa

nenarození:

        náhlá

bělost

rozpoutané vody

 

*

 

Spát v tobě spát

spíš probouzet se

       otevřít oči

v tvém středu

  černém bílém černém

bílém

 

 

 

 

        Být bdící slunce

spalující tvou paměť

                              (a

vzpomínku na mě v tvé paměti)

 

*

 

A znovu oblačně vzlíná

míza

       (plamen říkám ti

plavá šalvěji)

 Lodyha

puká

       (prší

palčivý sníh)

 Můj jazyk je

tam

     (Ve sněhu spaluje se

tvá růže)

    Je

už

   (pečetím tvé pohlaví)

       úsvit

v bezpečí

---