Ztracené vzpomínky

nežiji ze vzpomínek, ale ony žijí se mnou...

Loudám se loudám zahradou let mívám vždy mívám smutku svůj květ vzpomínky počítám, den už se krátí kéž se ty časy, kéž se zas vrátí Smích mi v duši utich samotou stěstí se dá vyhrát na pátou rozbitý na kousky leží tu sám osud můj nejasný co v kapse mám Dlouhý deník mi život psal vše, co mi dal i vzal i když tomu ještě konec není mám náladu na smutnění Přátele své mám na fotkách už je asi nepotkám rozprchli se do všech stran kdy se vrátí já se ptám Sčítám já sčítám stránky kalendářů vítám vždy vítám nádech kalamářů na obrazech i zašedlých fotkách slzy si ukryji v mých dětských botkách Každý den je jako na šachovnici pole jednou jsi nahoře a jednou dole občas bílou nebo černou máš však v tobě je kdy šach-mat dáš

---