Smolíček Pacholíček

Námět vlastně dodal můj Jakub, mel to jako povinné školní zpracování pohádky na ruby. Já jsem to s ním jen dotáhla do této podoby. Moc na prózu nejsem, ale tohle mi nedalo se s Vámi nepodělit. Ekologové neplačte je to jen pohádka! Vysvětlivky: *Duhynky - úzká skupiny dívek z Hnutí Duha **Děti Země – sdružení propuštěných horníků z povrchových dolů.

Smolíček Pacholíček. Byl jednou jeden Smolíček Pacholíček a ten byl ředitelem jaderné elektrárny Temelín. Nikdy neměl žádné problémy. Až na to, že na něj stále číhaly ekoložky Jezinky Duhynky* z nedalekého Rakouska. Snažily se ho odnést jako rukojmí a zastavit tím provoz nebezpečné elektrárny. Stále demonstrovaly v okolí, ale policie je pod vedením nadporučíka Zlatka Parohoviče pokaždé rozehnala. Po neúspěšných měsících jednu z nich napadlo se podívat do kroniky předků. Tam našla, že dávné Bezinky měly fintu na Smolíčky pacholíčky. Hned s objevem utíkala k výboru Odporné organizace starších předákyň. Byly svolány všechny ekoložky Duhynky a seznámeny s úkoly. Jezinky s tlampači a transparenty se postavily do zadních řad. Transparenty hlásaly: „Teplo z radiace, špatná navigace.“ Nejsilnější z aktivistek šly k vratům. Na znamení začaly všechny hulákat: „Jen se ohřejeme a zase půjdeme“. V tom momentě přední řada vyrazila bránu. Soucitný velitel ochranky otevřel krásným dívkám dveře do kanceláří. „Ať se chuděry ohřejí.“ Baby se vřítily do ředitelské kanceláře. Popadly překvapeného Smolíčka a unášely ho k jižním hranicím. Ředitel křičel, KŘIČEL, KŘIČEL, KŘIČEL: „Přes hory, přes les. Kde můj ČEZ.“ Nakonec se dovolal pomoci. Přiletěl největší akcionář ČEZu Superman. Vyřídil ekoúnosce Jezinky. Duhynky se zklamaně se rozprchly poohlédnout po nové fintě. Znovu pročítaly kroniky. Tentokrát našly lákadlo o dvou prstíčkách. Mezi tím Superman odnesl ředitele zpět do elektrárny. Varoval ho, že napříště již nebude na blízku a něco mu potutelně pošeptal. Pak odlétl zachránit planetu Zalfon od zapomenutí v čase. Smolíček svolal závodní radu o radu. Na poradě byl každý bezradný. Za několik hodin se konečně dostavil i sám ředitel Pacholíček. Představil se překvapené radě: „Jsem váš ředitel.“ (dosud ho totiž v podniku nikdo neviděl) a hned navršil svůj návrh. Začalo se s úpravou elektrárny. Všude přibyly navigační směrovky s šipkou „Do ředitelny“. Za nedlouho se přikodrcaly i Jezinky Duhynky. Přicházely ke branám elektrárny a škemraly: „Jen dva prstíčky k vám strčíme, hned zase půjdeme.“ Vrátný, jak měl přikázáno, se dlouho zdráhal a nikoho nevpouštěl do objektu Temelína. Tím bohužel na nějaký čas znemožnil i přístup Komisy Jaderné Bezpečnosti, neboť její vedoucí pracovnici omylem zaměnil za jednu z Jezinek. Největší útok nastal na svátek sv. Grenpejse. Nevídané množství Duhynek, zesílené i o Jihočeské mateřnice obklíčilo Temelín. Půda se ale zachvěla až příchodem Dětí Země.** Brána neudržela nápor protestujících. S novými hesly: „Nikdy více radiace“ a „Máme čisté prsty“ vpadli do objektu. Po vyznačené trase se celý dav fanaticky sápal do ředitelny. Ozývaly se výkřiky: „Pryč se elektrickými Smolíčky, přejdeme zas na svíčky“ a „Pryč s pacholkem“ Dav, rozvášněný hesly, vpadl jako jeden muž do dveří s nápisem: „Ředitelna, Neklepat, Nevstupovat“.Jezinky vtrhly do vnitřku reaktoru jako poslední. Od té doby ekology už nikdy nikdo neviděl. Ředitel získal za zásluhy malou perníkovou chaloupku 16+3 a poukaz na doživotní odběr 6 KWhot. energie ročně. Superman si libuje nad novinovým kurzovním listem.

---