Sedřel bych si víčka z očí

Sedřel bych si víčka z očí

 

 

Nadešel čas,

 abych se ozval,

Nadešel čas,

 aby ses doznal.

K věci té,

 tak jak se patří,

Já promluvil,

  byli jsme bratři.

Přátelství,

  na věčné časy.

Teď z toho šílím,

  trhám si vlasy.

 

Sedřel bych,

  si víčka z očí.

Kdybych tušil,

  jak to skončí.

Kdybych tušil,

  jaká krysa,

prolhaná,

  se ke mně lísá.

Nestojím už,

  o tvé řeči.

Jiní na ně,

  jistě skočí.

 

Svědomí tvé,

  čisté jistě není.

U ostaních,

  hledáš rozhřešení.

Ospravedlňuješ se,

  copak jsem Jidáš?

Ve lžích,

  přátele utopit necháš.

Prosím,

  vynech je z toho.

Oba víme,

  Kdo zradil koho.

 

Snažil jsem se,

  ignorovat tvé hříchy.

Nakonec ze mě,

   je oběť tvé dýky.

Nemám žaludek,

  mluvit se zmijí,

jako ty,

  nic to nezmění.

I kdybych měl,

 přejít na temnou stranu,

s tebou,

   u stolu nezůstanu.

---