Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOběžnice
02. 01. 2006
4
0
1378
Autor
JardaCH
| V srdci mám velkou černou díru | |||
| v ložnici sbírku netopýrů | |||
| a velkou postel studenou. | |||
| Ulicí táhnou divný stíny | |||
| už nedívám se na hodiny | |||
| co s nějakou tou hodinou? | |||
| O lásce čtu si v magazínu | |||
| mám někde v sobě věčnou zimu | |||
| v níž nevykvete žádný květ. | |||
| Někomu vytetujou růži | |||
| a já mám tebe pod svou kůží | |||
| už dlouhých dvaadvacet let. | |||
| Marné jsou marné všechny snahy | |||
| jednou se protly naše dráhy | |||
| jen v jednom bodě v jeden čas | |||
| dvě vzdálené jsme oběžnice | |||
| které se nepotkají více. | |||
| Neznáte cestu prosím vás? | |||
neumím se vyjádřit odborně, jako například Natasha, takže jen konstatuju, že mi to přijde velmi blízké, jako bys při tvorbě vycházel z obdobných pocitů jak já a obdobně je i formoval *
Vida. S tím komentářem jsem vycházela i z toho, že jsem se podívala na další texty, působí to stejnorodě, "naleznutě". Zkrátka že už víš, proč a jak chceš psát.
Díky za komentáře všem. S tou vypsaností je to zajímavé, protože tohle byla jedna z prvních básniček napsaných po desetileté pauze.
Znám cestu,
nemá ale konec
není to pohádka
a zvládne ji jen ,,borec"
co nebojí se za vrátka :-)
ale T ti dám...když seš sám :-(
Pochvala za rytmickou preciznost a souzvuk (opravdu se to tu nevidí často, text působí vypsaně), kritika za určitou banalitu.....tématu i jazyka. Ale uznávám, že občas se něco takového prostě napíše, nakonec to všichni prožíváme.