Sůl do otevřených ran v citlivé duši dítěte,...

Pohádky

         Pohádky by měli být hojivým balzámem na citlivou duši dítěte, která bývá znovu a znovu otřesena nelibými pravdami o reálném vnějším světě.

         Jenže co je pravda.V pohádkách slovutného pana Erbena krev stříká tak mohutným proudem, že může směle konkurovat Kill Billovi a Bladeovi 2 najednou.V Babičce, tak romantické próze od první dámy naší klasické národní literatury, která má tak nenárodní jméno hlavní postava odhazuje veškeré zábrany a vesele šuká po domě i přes svůj pokročilý věk a sním očekávanou důstojnost, a nadto ještě Pan Myslivec do rytmu šoustá rukávem lovecký nůž.Dnešní děti znalé Playboye,Men´s Health i Peříčka pochopitelně nebudou pátrat po skutečném významu oněch inkriminovaných výrazů, ty přece už dávno znají.Potom stačí už jen rozevřít Čtyřlístek, Bobík je střídavým chodícím billboardem s reklamou na steroidy, případně když se to autorovi hodí a svalstvo se metamorfuje v tukovou vrstvu, přejímá macatý hrdina propagaci nezdravého životního stylu, založeného na vysokocholesterolové dietě s nezanedbatelným přísunem uzenin a jednoduchých cukrů.Mimoto komín domečku čtyř populárních postaviček kouří dýmku, což bych řešila právně jako velice trestuhodnou propagaci tabákových výrobkům vysoce rizikové předškolní věkové kategorii.

         O nic lépe na tom není český skvost a výplod choré mysli české lidové slovesnosti hloupý Honza.Tento lehce retardovaný mladík, jež k vnadné dívčině a k majetku přišel, patrně bez řádného ukončení prvního stupně základní školy, vnucuje mladému mozku onu líbivou myšlenku že pilného studia není již třeba, a od té doby co jsme v EU pečení holuby létají sami od sebe do huby.Což je už samo o sobě zjevně dost rozšířeným bludem, zejména mezi jistými „komunitami“ a „skupinami spoluobčanů“.

         V neposlední řadě je tu model klasické pohádky, vysmívající se už i pouhým základům ženské nezávislosti a emancipace.Jinoch, jedno jakého intelektu,vzdělání, dovedností,vzrůstu či majetku, téměř tradičně získá dívku a s ní ještě půl království.Dívka se buďto líbezně usmívá, anebo pouze jenom mlčky souhlasí.Je důležité si povšimnout, že příběhů, ve kterých dívka získá muže svých snů, a ještě půl království tomu je jako šafránu.

Proto bych být matkou feministkou věrně zkopírovala věčný model pátera Koniáše, a onu misogynní brakovou literatury bych zkropila technickým benzínem a poté nechala polaškovat se zapáleným pepem.