Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Palec s.r.o.

09. 01. 2006
0
0
1025
Autor
Hami

 

Místa:

 

-         kadeřnický salon

-         kosmetický salon

-         kancelář

-         policejní kancelář

 

 

Osoby:

 

-         šéfové

Josef Holátko –  Čech, podnikatel

Fritz Klein –  Němec silnější postavy, zpočátku špatně vyslovuje hlásku ř

 

-         zaměstnanci

Michala

Simona

Jakub

 

-         zákazníci

 

Zazobaná – téměř plešatá

Muž I – zarostlý

Muž II – plešatý

Muž III – dlouhovlasý

 

-         vyšetřovatelé

 

Vladimír Dobrý

Major Skálová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

I.

 

(Josef a Fritz popíjejí v kanceláři)

 

Fritz

Pepi, to být gut nápad.

 

Josef

Jedna se bude jmenovat Kadeřnictví U Holátka a druhá Salon U Huňátka, je ti to Kleine jasný? Promiň, budu ti říkat Fritzi, protože Klein pří tvé postavě mi přijde nějak gross.

 

Fritz

Aber já jmenovat Fritz, to je O.K.

 

Josef

To jsem rád.

 

Fritz

Jinak mi klar vůbec nic. Jak  chceš mít dva fabrik, když být jenom jeden?

 

Josef

Mám dva pasy, tudíž dvě identity, taky dvojí volební právo, ale kde má okrsek Huňátko, to bohužel nevím.

 

Fritz

(smutně se zadívá na své břicho)

Já mám žádný pas.

 

Josef

Myslím pasport, dokument.

 

Fritz

Ach so, byrokrat.

 

Josef

Ty budeš dodávat svoje krémy, dostaneš třetinu zisku a budeme mít zlatý, tedy chtěl jsem říct euro důl.

 

Fritz

Euro důl, důl jako evropská hrobeček? Já ještě nechtít kostche na špek skočila, i když špek bych si dal. A jak to tchetina? Snad fifty fifty.

 

Josef

Žádný hrobeček, naopak, málo práce, hodně peněz, a třetina je přece jasná, já jsem dva, Holátko a Huňátko, ty jeden, i když velkej.

 

Fritz

Jenom jestli vy dva mě nekrást.

 

 

 

 

 

Josef

(zpívá)

Já já a můj kamarád Fritz

Chceme buď všechno nebo nic

Zazpívejme si z plných plic

Jsem podnikatel Kdo je víc

 

Fritz

(zpívá)

Ich bin sedlák s mastičkami

Sádlo Geld hned nadělá mi

Eura v Schrank nebýt už samy

Das ist sen mein drahý mámy

 

Josef

(zpívá)

Otevře se nám svět rulet

Nad bídou už nechcem bulet

Dnešního toť světa úlet

Dovolte nám lehký snů let

 

Fritz

(zpívá)

To být auch meine idea

Na dvoře dvě tři videa

V pokoji dva tři koně a

Zpívat jak Kinder z Pirea

 

Josef

A personál?

 

Fritz

Já žádný sonál nepobryndat, proč bych ho prala?

 

Josef

Ale ne, lidi.

 

Fritz

To už vůbec ne, proč bych pindal na lidi, nejsem politik.

 

Josef

Myslím kadeřnice, kosmetičky, agenta, prostě lidi, personál.

 

Fitz

Lidi být zu drahý, chtěla peníze, dovolená, děti kaputt, žádný práce.

 

Josef

Máš recht, teda pravdu, ta němčina je nějaká vlezlá, ale kdo by pak na nás dělal?

 

Firtz

Stačit my zwei, prodáváme mastě a fertig. Kadechnic netcheba.

 

Josef

Nesmysl. Musíme založit solidní firmy.

 

Fritz

Hlavně solventní. Kolik člověk myslet?

 

Josef

U nás myslí tak každej pátej, takže já to musím dohánět za pět průměrně myslících lidí.

 

Firtz

Schön, ale to stejně furt průměr. Kolik zaměstnanec?

 

Josef

Pět, i s námi.

 

Fritz

Pětka, tvoje oblíbené numero? Už od školy?

 

Fritz, Josef

(zpívají)

My jsme dva chytráci

Kterým se vyplácí

Podnikat skromně

V růžovém domě

 

Dřív než se zešeří

Zbavte se kadeří

Však v ranním čase

Vrátí se zase

 

Za trochu krásy

Jak praví klasik

Šel bys tisíc mílí

Počkej ještě chvíli

 

Otvíráme krám

Jen co zadělám

Na skvost mezi krémy

Svěřte hlavy své mi

 

Budete zírat

Jak se zná vtírat

Mast ze sádla krávy

Vlas je opět plavý

 

Neváhejte dál

My jsme ideál

Bez korun a slávy

Pomazané hlavy

 

Josef

Měly by to být společnosti s ručením omezeným, já za nic neručím a ty seš omezenej.

 

Fritz

Cos chíkati?

 

Josef

Humor.

 

Fritz

(směje se)

Ach so!

 

Josef

Měl by ses naučit pořádně česky, nevypadá to seriózně , to tvoje Ř.

 

Fritz

Aspoň bude fidět deutsche kapitál.

 

Josef

Tím už dneska nikoho neohromíš, je vás tu už dost.

 

Fritz

Kde být vy bez my, bez Německo?

 

Josef

U moře, i když studeného, a u francouzského vína.

 

Fritz

Myslíš jen na chlastot.

 

Josef

Vrátíme se raději k zaměstnancům. Půjčil jsem si v knihovně, nač plýtvat a kupovat, knížku Jak docílit v podnikání úspěchu. No a tam píšou, že zaměstnanec je základ firmy. Počkej, jestli nejsou rozklad.

 

Fritz

Ich verstehe nicht rozklad.

 

Josef

Vysvětlím, maso – tomu rozumíš?

 

Fritz

Ja, Fleisch…mňam.

 

Josef

Když je maso staré, rozloží se.

 

Fritz

Jestli chceš zaměstnávat staré maso, tak žádný Kamaraden.

 

Josef

Ale ne, zaměstnáme čerstvě vyučené holky, budou stát málo peněz, nic nebudou umět, což nám vyhovuje. Jen agent musí být formát, aspoň A5. Kdy uděláme konkurz?

 

Fritz

Bankrot? Ještě pched základováváním? Ty nebýt s rozumem Freund.

 

Josef

Výběrové řízení, tisíce holek se nám budou vnucovat. Nezaměstnanost je krásná věc.

 

Josef, Fritz

(zpívají)

K čemu práva zaměstnance

Krátká uzda to je šance

Konto tučné roste v bance

Meloun základ elegance

 

Jako šťávu těchto plodů

Budem sáti živou vodu

Odbory jsou zlého rodu

Nesmí krátit nám úrodu

 

Počkejte lidičky zlatí

Už se vám flákání krátí

Jak nám to říkala máti

Komu se nelení platí

 

Zelenit však mělo by nám

Za to ruku do ohně dám

Že snad svoji to by byl klam

Na to přece personál mám

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

II.

 

(Josef, Fritz přicházejí do kanceláře kolem uchazečů Michaly, Simony, Jakuba)

 

Fritz.

To být návaly?

 

Josef

Návaly mám z tebe.

 

Fritz

Exact tchi.

 

Josef

Myslíš tři?

 

Fritz

Já se to hloupá písmo nemoct učit.

 

Josef

Tak řekni řeřicha.

 

Fritz

Chechicha.

 

Josef

Nesměj se a mluv!

 

Fritz

Já nesmát, já mluvit.

 

Josef

Tak jinak, řekni tři koruny.

 

Fritz

Tchi koruny.

 

Josef

Třináct korun.

 

Fritz

Tchináct korun.

 

Josef

Třicet korun.

 

Fritz

Jedno euro podle kurzu ČNB.

 

Josef

Tři tisíce bez převodu.

 

Fritz

Tchi tisíce bez pchevodu.

 

Jakub

(Poslouchá za dveřmi)

Holky, myslím, že jsme tu dobře. Počítají peníze na zálohy.

 

Josef

Nebudem se s tím babrat. Tři milióny.

 

Fritz

Tři milióny břitských liber.

 

Josef

Sláva. Ale nemusíš do řiti to ř říkat všude.

 

Fritz

Žádná sláva. My potřebovat tři, máme tři. Musíme brát lautr všechny.

 

Josef

Vezmeme je rovnou nebo uděláme jako pohovor, a pak je stejně vybereme všechny?

 

Fritz

Rovnou, stejně být jen soldaten na čtverečkovnici bílý, černý, hlava nehlava.

 

Josef

(Otvírá dveře a zve uchazeče dál)

Vítám vás, posaďte se. Nejprve bych vám představil naši firmu. Děkujte osudu, že jste přišli právě teď právě sem, kde vzniká perspektivní firma, vlastně firmy dvě, a to zároveň.

 

Fritz

Zárukou Perspektive je pochopitelně deutsche kapital. Naše německé weltznáme firmy jsou toho podkladkem.

 

Josef

Teď zase já, Fritzi, už jsi toho řekl dost. Jistě jste si už všimli módnosti a modernosti dnešního světa. Pokrok image je nezadržitelný.

 

Fritz

Jedna firma bude zbožem pro druhá a naopak. Takové perpetum telefon.

 

Josef

Mobile.

 

Fritz

Pitomče.

 

Josef

Můj vzácný společník chtěl říci, že kadeřnictví zapříčiní poptávku po firmě druhé, která se musí postarat zejména o progresivní růst porostu na hlavě zákazníkově. To byla tak nějak v nástinu naše vize. Jistě pochopíte, že k takovéto náročné aktivitě potřebujeme výběrový personál.

 

Fritz

A taky zaměstnance.

 

 

Josef

(zpívá)

Hlavní úkol zaměstnance

Loajálnost vždy a všade

S úsměvem a v rytmu tance

Třeba i tam kde se krade

 

U Holátka šmiky šmiky

Kadeře se z hlavy řítí

Spokojené zákazníky

U Huňátka zítra sytí

 

Zde se hlava lesklá holá

Promění zas v kštici bujnou

Kdo ten úkol správně zdolá

Domek nebude zvát rujnou

 

Tvoje sádlo Fritzi Kleine

Zázrakem se musí jevit

Že i hlavy nepoddajné

Ze svých zásad nutí slevit

 

V slzách se noří nahatí

Když se první vlásek hlásí

Pár mincí klidně zaplatí

Utopeni v moři krásy

 

 

Josef

Jistě jste pochopili, že budete pracovat pro dvě nejmodernější firmy zároveň, a to je vaše štěstí.

 

Fritz

Naše nabídka je wunderbar a teď vy, jestli šance splnit přísné deutsche požadavky.

 

Josef

Máme zájem o dvě šikovné perspektivní kadeřnice a zároveň dalo by se říct kosmetičky s tím, že by šest hodin pracovaly v kadeřnickém salonu, dalších šest hodin pak v kosmetickém. Plat samozřejmě dohromady odpovídající osmihodinové pracovní době. Je možno operovat i s minimálními příplatky za zvlášť povedeného zákazníka.

 

Fritz

Ja, ja, my jsme štědří, pokud nás to vyjde levně.

 

Josef

Samozřejmostí je znalost německého a nejlépe ještě anglického jazyka, agent by měl být bystrý, logicky myslící, fyzicky zdatný, němčina a nenápadnost podmínkou. Pokud byste nám jako agent vyhovoval, vaším krycím jménem bude agent 008, neboli Osmička. Pochopíte, že Sedmička už jaksi být nemůžete, ale legendou se stanete i tak, když budete ve svém oboru jedničkou. Vaším konkrétním úkolem bude sledování našich spokojených zákazníků, zjišťování jejich adres, dávání avíz tady slečnám, roznášení reklamy a podobně náročné marketingové činnosti. A teď mluvím k vám všem, když říkám, že pokud se dohodnem, čeká vás vrcholová práce v důmyslně sehraném týmu.

 

Fritz

Nech je taky konečně něco řeknout. Nevykládej naše poměry, když není vše sichr.

 

Josef

Výjimečně máš pravdu. Tak spusťte něco o sobě, jako náš budoucí neohrožený agent začněte třeba vy.

 

Jakub

Jmenuju se Jakub…

 

Fritz

Výborně, James Osmička. Jste přijat.

 

Josef

Která z vás začne.

 

Michala

Jmenuju se Michala…

(čeká, zda vše proběhne také tak hladce)

 

Fritz

No, weiter.

 

Michala

Vítr dneska nefouká.

 

Josef

Kolega myslel weiter jako dále.

 

Michala

On někdo klepal? Jmenuju se Michala Dvorská.

Josef

Dvorská, výborně, to vám jistě nebude etiketa cizí. Jste přijata. No a poslední adeptka.

 

Simona

Jmenuji se Simona…Nováková…

 

Josef

Smůla.

 

Simona

Můj dědeček byl nožířem…

 

Fritz

Skvělé, sice pro agent, ale přesto bereme.

 

Josef

Našim náročným konkurzem jste prošli, zítra vás čekám na pracovišti. Teď můžete jít.

(Noví zaměstnanci odchází, Josef listuje v papírech)

Akorát mě zaráží, že podle utajených zdrojů neumí ani jeden německy, Simona Michala jsou spolužačky ze zvláštní školy a z kurzu na stříhání ovcí.

 

Fritz

Gut, stříhat umí a dobytek jim není cizí, budeme spolu vycházet.

 

Josef

A agent? Toho vyhodili od hlídání husí, protože se jich bál, přeřadili ho na slepice.

 

Fritz

Super, bude si s děvčaty rozumět.

 

Josef

Pozor, on má praxi i jako agent a detektiv, ale odevšad ho hnali, protože vždycky vypátral, co neměl. Třeba v samoobsluze vysondoval, že hlavní pokladní má něco s hygienikem, ale kam se ztrácí jogurty, nevěděl. Tak hygienik udělal čistku.

 

Fritz

Nebuď smutné, jestliže být tak výběroví, skočí pro nás do ohně.

 

Josef

Nepřivolávej uniformy, prosím tě.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

III.

(Michala, Simona, Jakub pobývají v kadeřnictví, později přichází zákaznice Zazobaná, kadeřnictví se změní na salon, nakonec přijdou ještě Josef a Fritz)

 

Michala, Simona

(zpívají)

Věřte nám to dámy páni

Máme první zaměstnání

A jsme zcela odhodlány

Plnit pánu šéfů plány

 

Ovečky však byly bílé

Jenže není pravá chvíle

Na vzpomínky-ničí cíle

Ovečky však byly bílé

 

Velký svět ten pro nás není

Ač jsme holky zocelený

Neumíme sčítat ceny

Teď nás budou živit fény

 

Věřte nám to dámy páni

Velký svět ten pro nás není

Ovečky však byly bílé

Plnit pánů šéfů plány

 

Jakub

Můžete směle začít, blíží se sem první zákaznice. Ne abyste jí plácaly po zadku jako ty vaše ovečky. To nechte na mně. Jdu se schovat.

 

Michala

Co budeme dělat?

 

Simona

Prodávat. Stejně je to zajímavý, tady lidi platí, že jim něco vezmem. Cokoli by asi neprošlo, ale vlasy jsou naší povinností.

 

Michala

Už je tu. Musíme se jí nějak zbavit.

 

(Zazobaná vejde)

 

Zazobaná

Jsem tu první? Už jsem se nemohla dočkat. Jste tu noví, že? Já jsem Zazobaná, jak jménem tak slovem.

 

Simona

Dobrý den, ano, nejmodernější kadeřnictví. Nedáte si kafe?

 

Zazobaná

Kávu bych si dala.

 

Michala

Neblázni! Chceš se jí zbavit kafem? Jednou jsem to viděla v divadle, víckrát tam nepůjdu, nějak mě otrávili.

Simona

Ale ne, dělám jen svoji práci. Zeptej se jí, jak to chce.

 

Michala

Jak to chcete, paní?

 

Zazobaná

Bez cukru.

 

Simona

(Hází několik kostek cukru do kávy)

Fajn, tužit nebudem.

 

Zazobaná

Božka mi bude zase závidět, už tak je bledá, protože mám peníze, a zase jsem jí předběhla.

(Jakub při slovech o penězích nenápadně vykoukne za stěnou)

Budu to chtít jen trochu upravit.

 

Jakub

(přiběhne v masce Mikuláše a s fotoaparátem)

Dovolte nám udělat si snímeček na památku našeho prvního zákazníka.

 

Zazobaná

Ale ovšem, ráda.

 

Simona

Když nám páni šéfové předávali tuto tubu s velmi vzácným balzámem na vlasy, kladli nám na srdce, že ji máme dávat opravdu jen nejvzácnějším.

 

Michala

Ani jsme se nenadáli, a je to tady.

 

Zazobaná

Penězi šetřit nemusím.

(Michala potírá Zazobané hlavu)

Opravdu báječné!

 

Michala

Ovce jsou ovce.

 

Zazobaná

Ovce?!

 

Simona

Kolegyně má bujnou fantazii, chtěla mluvit o švýcarských stráních, kde rostou vzácné byliny, ale představí si jedině ovce. Fantazie spojená se sklerózou je nebezpečná kombinace.

 

Zazobaná

Děkuji, velmi jste mě potěšili.

 

Simona

Tak pět tisíc a potěšení je na naší straně.

 

 

Zazobaná

Ovšem, jeden, dva, tři, čtyři, pět a šestý za ochotu.

(Odchází, Jakub za ní)

 

Simona

Myslím, že jsme to zvládly dobře.

 

Michala

Tisícovka za dvacet minut a celkem bez práce, u ovcí bychom na to dřely tři dny, a ještě bychom musely prodávat vlnu pod rukou.

 

(Jakub se vrací)

Simona

Tak co, Osmičko? Jakpak naše paní Zazobaná?

 

Jakub

Ale, mám ještě spoustu času, chodí po náměstí a vykládá, že byla první.

 

Simona

Být první není vždy vítězství. Tak běž, ať ti neuteče. Máš letáky?

 

Jakub

Jo, tak já letím.

 

Michala

Hlavně nenápadně.

 

Jakub

Nejsem dnešní.

 

Michala

No právě.

 

(Z kadeřnictví se stává na druhou směnu Salon U Huňátka)

 

Jakub

Myslíte, že přijde?

 

Michala

Jestli jsi to nezvoral.

 

Jakub

Jakmile našla ve schránce leták, zajiskřily jí oči. Přijde, i kdyby vlasy nevypadaly. Hele, už běží, jdu do úkrytu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zazobaná

(Vejde v klobouku, zarazí se)

Jsem tu první? Mám dojem, jako bych se včera sama předběhla.

(zpívá)

První a jednička

Buď vždycky jenom ty

Říkala babička

Dostaneš dobroty

 

Ve škole především

Nade všemi čníti

Navzdory vlezlým vším

Hlavu čistou míti

 

Vrchní trhač bylin

Pilná jako včelka

A pokud se mýlím

Začni od pondělka

 

První navštiv Vídni

Ať jen každý zírá

Jak jsi prvotřídní

V jedničce má víra

 

S děsným číslem v týle

Kráčí postižená

Kráčí v čele cíle

Eva prvá žena

 

Simona

Ovšem, sestry z kadeřnictví nás upozornily, že jedině vy smíte být první.

 

Zazobaná

To mě velice těší. Postihla mě včera v noci jistá reorganizace vlasů.

(Sundá klobouk, je bez vlasů)

 

Michala

To je ovčí virus.

 

Simona

Už by tě mohlo pro změnu napadnout něco jinýho. Náš salon zrovna včera dokončil preparát, který vše uvede do pořádku. Ale má to jeden háček.

 

Zazobaná

Peněz mám dost.

 

Simona

Nic jiného jsme při vaší noblese neočekávaly.

 

Michala

Přípravek ještě není odzkoušený, byla byste náš první pokusný případ.

 

Zazobaná

Skvělé. Jen do toho. Dám vám jednou tolik.

 

Michala

(Potírá Zazobané hlavu)

A je to. Zítra odpoledne nebo nejpozději pozítří ráno vám začnou rašit vlasy.

 

Simona

Deset tisíc.

 

Zazobaná

Tady je dvacet.

(Odchází)

 

Jakub

(Vylézá z úkrytu)

Holky, zapomněl jsem vám říct, co jsem vypátral.

(zpívá)

U našich sousedů

Zanáší slepice

Neprahne pro vědu

Je hloupá a sice

 

Vejce snese v mžiku

Beze všech skrupulí

Třeba do rybníku

Na ryby vyšpulí

 

Nebo v rámci hříchu

Uprostřed náměstí

Neudrží pýchu

Vajíčko v rozcestí

 

Pak jednou v kožichu

Uprostřed kredence

Poznáš i po čichu

Že nešlo o vejce

 

Simona

Já nevím, ovce, slepice, co pořád máte s tím dobytkem?

 

Michala

Á, páni šéfové přicházejí.

 

(Skutečně přichází Josef a Fritz)

 

Simona, Michala, Jakub

Dobrý den.

 

Fritz

Čau, jak to jít?

 

Simona

Byla tady jedna zákaznice, Eva se jmenovala…

 

 

Josef

Nic moc.

 

Fritz

A kolik kronen?

 

Michala

Dvacet pět tisíc.

 

Fritz

Kolik euro to dělat?

 

Jakub

Ještě míň.

 

Josef

Příště se víc snažte. A vůbec, Osmičko, cos vypátral?

 

Jakub

Že souse…

Simona

Že sou se mnou holky spokojený, zákaznice se vrátila, jak měla, chtěl říct. On je tak utajený, že nenajde ani myšlenku.

 

Josef

Tak dobře, dnes už můžete jít.

 

(Michala, Jakub, Simona odejdou)

 

Josef

Dvacet pět tisíc – nic moc.

 

Fritz

To víš, start, to bude líp.

 

Josef

Přesto, teď jsem slyšel, že si podnikatelé dělají konta chráněná vlastním palcem.

 

Fritz

Palcem? Než u toho pořád stát, tak nacpat všechno raděj do polštář.

 

Josef

Jen ti sejmou otisky, ty pak vždycky když půjdeš do trezoru místo pinu přiložíš palec. Nikdo tě nemůže okrást.

 

Fritz

Otisky jako Polizei, fuj, ale jinak dobrá idea. Zítra jdem do banky, výjimečně hlavním vchodem a ve dne.

 

Josef

To jsou starosti s penězma, ještěže na práci máme lidi, jinak bychom to všechno ani nestihli.

 

 

 

IV.

 

(Kadeřnictví - Simona, Michala, Jakub; později salon - Muž I, Zazobaná, Muž II; kancelář - Josef, Fritz)

 

Jakub

Jak jsem tak pátral po sadistickým vrahovi, šel jsem kolem potoka a našel dětský nožík. Vrtalo mi hlavou, kde se tam vzal, vydal jsem se po stopách nože. Objevil jsem, že se tam odpoledne poprali kluci, když si hráli na akční hrdiny dvacáté osmé generace. Toho večera sadistický vrah…Bacha, jde sem nějakej chlap.

 

Michala

Zamkni! Třeba je to on.

 

Simona

Neblázni, vrať se do reality.

 

Michala

Fuj!

 

Simona

Je pěkně zarostlej. Dneska se stříhání asi nezbavíme.

 

(Vchází Muž I, Jakub se jako obvykle schová)

Muž I

Chtěl bych ostříhat, ale fofrem.

 

Michala

A jak?

 

Muž I

Fofrem. Asi zkrátit, ne? Prodlužování má v oboru příroda.

(Simona s Michalou začnou velmi neumě stříhat)

Prosím vás, jak mě to stříháte?

 

Michala

Jak umíme. Každý začátek je těžký.

 

Muž I

Copak začátek, bojím se spíš konce.

 

Simona

Žádný strach, nakonec vám poskytneme útěchu zázračnou mastí, kterou odměňujeme jen naše nejvzácnější zákazníky, dostanete ji oba.

 

Muž I

Bojím se, že to může spravit jedině čepice.

(Michala mastí vlasy připlácne, takže konečný efekt není až tolik děsivý)

Nakonec to není tak nejhorší, doufám ale, že neuklouznu, až se budu doma stavět na hlavu. Žena totiž řekla, že mě opustí, i kdybych se stavěl na hlavu. Zkusím to tedy.

 

Simona

Dva tisíce.

 

 

Muž I

To už doma nebudu muset ani stojku dělat. Pět korun si nechte za dobrodružství. Naneviděnou.

(Odchází, Jakub se chystá za ním)

 

Jakub

Mám vůbec za ním chodit?

 

Simona

Proč ne?

 

Michala

Bojíš se, že je to ten tvůj sadista?

 

Jakub

Jo, abych vám to dopověděl. Toho večera se sadista polepšil. Dal se na sadařinu. Dokonce dostal cenu za vyšlechtění nové odrůdy jabloně, krvavá Renáta. Tak já běžím.

(Ve dveřích se míjí se Zazobanou)

 

Zazobaná

To vaše máslo na hlavu mi dělá nesmírně dobře. Jen namazat. Tady jsou peníze.

(Simona okamžitě potírá)

Zítra se chystám opět do salonu.

 

Michala

Už se těšíme…Chci říct, dáme sestrám vědět.

 

Zazobaná

Velmi zajímavé, jak se se sestrami doplňujete.

 

Simona

To je právě to neštěstí. My se tak doplňujeme, až dostáváme jen jeden plat.

 

Zazobaná

Chudinko. U vás je to také tak?

 

Michala

Přesně tak, jenomže my jsme celkem tři, ne celek, ale trylek. A teď ty ovce.

 

Simona

Hotovo.

 

Zazobaná

Báječné. Dva tisíce pro vás, když je vás tolik. Už mně pomalu narůstají andělská křídla a ani bych poctivě zděděné peníze neužila.

 

Simona, Michala

Služebníčkové. Všech pět.

 

 

 

 

 

 

 

Simona

(zpívá)

Někdo má zlaťáků

Plné vaky

Jiný je bez máku

A my taky

 

Zazobaná

(zpívá)

Koupila jsem hrobku

Neznám meze

Pro bohatou sopku

Ať tam vleze

 

Simona

(zpívá)

Koupím si pro sestru

Náušnici

Pět v místním orchestru

Při měsíci

 

Michala

(zpívá)

Já v tom okamžiku

Z pastvy ženu

Ovci v teletníku

Zaslíbenú

 

Zazobaná

(zpívá)

Každý by chtěl snění

V ruce třímat

Zavři oči denní

Začni dřímat

 

(Salon; přibíhá Jakub)

 

Jakub

Uhněte!

 

Simona

Honí tě beznohá stonožka?

 

Michala

Nebo beran?

 

Jakub

Houby!

 

Simona

Letos se urodilo, když je někdo nenažranej…Záchod je tam.

 

Jakub

Běží sem ten váš pětikorunovej.

 

Michala

To je dobře, čeká nás dalších pět.

 

Jakub

Jo, a dvacet. Nevím, vytrhl mi leták a letí sem úplně plešatej.

 

(Vbíhá Muž I)

 

Muž I

Honem! Ten váš zázračný přípravek.

(Do toho přichází stará dobrá Zazobaná, hned pokládá bankovky na stůl, sundá klobouk a nechá si potírat hlavu)

Jak se vám to stalo?

 

Zazobaná

Omlazovací kůra.

 

Muž I

No, to by byl vážně zázrak. Víte, jak se to stalo mně? Doma jsem udělal stojku, manželka zjistila, že chybí dva tisíce pět korun, ujela jí ruka a jsem tu.

 

Zazobaná

Třeba taky omládnete.

 

Muž I

Taky?

 

Simona, Michala

(zpívají)

Na krásu je zaděláno

Směle plaťte naše služby

Komu není shůry dáno

Vrazí minci do údržby

 

Vlasy jsou odnoží mozku

Není důvod být plešatá

Lysá-li zpívám Toscu

Vězte že je to Devátá

 

Hezká kadeř mnohým dodá

Svěžest mládí jiskru v oku

Vše co dávno vzala voda

Hřeben vrátí ku pokroku

 

Vzorný účes IQ tlačí

Při odchodu všude trousi

Na ulici na pavlači

Že tu vznikaj geniousy

 

(Zazobaná odchází, Muž I se chystá za ní)

 

Simona

Ale my nejsme dobročinná organizace, kam bychom přišli.

Muž I

Do nebe přeci.

 

Simona

Možná, ale švorc. A myslíte, že nám v nebi nalijou na dluh? Čtyři tisíce.

 

Muž I

Tolik činí předplatné na celý rok?

 

Simona

Nikoliv, čtyři tisíce za dnešek, ale těší nás, že chcete být naším stálým zákazníkem.

 

Muž I

Nejsem blázen, brzy bych si musel rvát vlasy.

(Zaplatí, odchází, ve dveřích se míjí s Mužem II)

Jde vám sem další chudák.

 

Muž II

Dobrý den, jsem tu dobře v salonu pro růst vlasů? Už dvacet let jsem plešatý a chtěl bych to změnit.

 

Simona

To už jste si jistě zvykl. Jde o dost náročnou finanční záležitost.

 

Muž II

S tím počítám, víte, co jsem za ta léta našetřil za holiče?

 

Simona

No vidíte, teď byste to všechno rozházel? Pleš bystrého ducha značí, to už dožijete tak, ne?

 

Muž II

No dovolte!

 

Simona

Že dožijete s bystrým duchem.

 

Muž II

Připouštím, že můžete mít i pravdu, ale vysvětlete, proč mi mé rozhodnutí tolik rozmlouváte? Vždyť jde o kšeft.

 

Simona

To zase ne! Za každou cenu my vydělávat nechceme.

 

Michala

No právě, ještě jsou tady naše ovečky, co by si pomyslely.

 

Muž II

Cože?

 

Simona

Ostatní zákazníci. Ke každému se chováme férově.

 

Michala

Chtěla říct fénově.

 

Muž II

Dobrá, díky, raději to propiju, ostatně opice je taky chlupatá.

(Odejde)

 

Simona

Fuj, o fous.

 

Michala

Spíš o vlas.

 

(kancelář a v ní Fritz s Josefem)

 

Fritz

Nedá se říct, že tento kšeft málo nám přinést, aber Gold nic moc.

 

Josef

No právě, vlasy rostou pomalu, tím pádem naše konta taky. Chtěl bych mít na palci mozol, ale zatím ho obrůstá hroší kůže.

 

Fritz

Co být chroší?

 

Josef

Něco jako ty.

 

Fritz

Super, narůst ti moje kůže i na palci a můžeš vybírat konto i za mě a já mít jednou tolik.

 

Josef

Naopak. Ale nechme toho, musíme zvýšit tržby. Pár milionů na kontě mi nestačí.

 

Fritz

Tržby?

 

Josef

Jo tržby, od slova trhat, škubat, oškubat.

 

Fritz

Ja, ich verstehe, jako slepici peří, my lidem vlasy.

 

Josef

Nejde ani tak o porost, spíš o zlatá vejce.

 

Fritz

Nápad – Fantomas Mode.

 

Josef

Fantas magore?

 

Fritz

Mode holá lebka

 

 

 

Josef

Už ji tady máme, abychom nenarazili. To víš, pokrok. Ale stejně by to přineslo jen poloviční zisk. Pro kadeřnictví dobré, ale pro salón? Ale napadá mě, že móda krátkých vlasů by mohla být ideální.

(zpívá)

Dlouhé vlasy rozum krátký

Z toho se dá vyvodit

Nízký porost vrátí zpátky

Závit jako trilobit

 

Ani veš se neudrží

Na tak malém bidýlku

Jako kámen letí strží

Na zem spadne za chvilku

 

A když vítr hravý chtěl by

Lokny na sloup namotat

Diviti se bude velmi

A zůstane v transu stát

 

Ježkovi už oči svítí

Přijdou zisky z reklamy

Kdo ten nápad první chytí

Bude mít hmyz do tlamy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V.

 

(Kadeřnictví; Jakub, Michala, Simona, Josef, Fritz)

 

(Kadeřnictví zdobí nápisy:

-         Dlouhé vlasy, rozum krátký.

-         Za krátké vlasy vás nikdo nemůže tahat.

-         Až se vám budou ježit vlasy hrůzou, nikdo to nepozná.

-         Ježek už dávno ví, co mu sluší)

 

Simona

Ty se máš nejlíp, Osmičko. Naše věrná Zazobaná chodí pořád dokola, cestu má už vyšlapanou, nemusíš se honit.

 

Jakub

Pořád se schovávat. Přitom letáky dneska nosí kdekdo.

 

Michala

Ale s pistolí, myslím, nikdo. Jen ty.

 

Simona

Vypátral jsi něco nového?

 

Jakub

Jistě, jaký bych to byl detektiv.

 

Simona

Jaký bys byl nevím, jaký jsi, tuším.

 

Michala

Zas nějaký polepšený sadista?

 

Jakub

Něco mnohem horšího.

 

Simona

Povídej.

 

Jakub

To je tajný.

 

Michala

Prosím tě, komu bys to jinak říkal?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jakub

To je fakt.

(zpívá)

Je to divný město

Lichváře a podvodníky

Ruka trhu denně hladí

Děti plivou na chodníky

Metaři jim pěkně radí

Je to špinavý město

 

Kandelábr když jsem v noci

Míjel tam co stojí banka

Uslyšel jsem rychlé kroci

Podsvětím jde po mně scháňka

Je to zločinné město

 

Z kanálu se na mě dívá

Oko dávné poctivosti

Ve sklenici na dně píva

Lebka rozprodává kosti

Je to děsivý město

 

U kašny jsme sedávali

Jedli krajíc posolený

Po moři se vlna valí

Loďku řežu na koleni

Je to přesto moje město

 

Simona

Copak město, ale lidi.

 

Michala

Jaký město, takový lidi.

 

Simona

Spíš opačně, ne?

 

Michala

Myslíš?

 

Simona

Zásadně ne, to se nevyplácí. Taky nemám čím.

 

Michala

Jaký lidi, takový město? Jenomže my tady taky tak nějak bydlíme.

 

Jakub

Vždyť i v našem městě jsou krásná zákoutí.

 

Simona

Je nás sice málo…

 

Michala

Pozor. Městotvůrci kráčí.

 

Simona

Palčáci?

 

Jakub

Mám se schovat?

 

Simona

Jasně, Je to tvoje práce.

 

Jakub

Už odmala, když jsem měl jít do školy, raději jsem se ukryl před vzděláním.

(Schová se)

 

Simona

Neutíkej, vzdělání ti momentálně nehrozí.

 

(Vchází Josef a Fritz)

 

Josef

Kde je Jakub?

 

Simona

Pracuje na svém utajení.

 

Fritz

(Pozoruje Jakuba, jak se marně snaží ukrýt)

Ty žádný partyzán. Ustřelit hlavu ohne sranda.

 

Simona

Možná by se mu ulevilo – bez hlavy.

 

Jakub

Jak to myslíš?

 

Michala

Simona zásadně nemyslí, už ti to říkala.

 

Simona

Jak to myslíš?

 

Michala

Řídím se tvými radami.

 

Josef

Aha, takže ty myslíš, že se myslet nemá, přitom se ptáš, jak to kdo myslí, ačkoli se vůbec s myšlením operovat nedá, chybí-li sáček, není obsah, i když výplní mohou být i piliny, čímž by se možná zabránilo bolesti zubů, nikoli však nepřítomnosti mozku.

 

Fritz

Co být mocek? Nějaká vzácnost?

 

Josef

Netrap se tím. Mám pro tebe lepší informace, podle výpisu palcového konta jsme se na trhu prosadili.

Fritz

Cos čekal jiný, když máš já?

 

Josef

(k zaměstnancům)

Musím vám něco říct, naše a tedy i vaše firma nevykazuje výsledky, jaké bychom si představovali. Měli byste trochu přidat, protože my jinak přidat nemůžem.

 

Fritz

Uvítáme od vás návrhové, jak naše konto vylepšovat.

 

Jakub

Já se pořád stejně tajím, někdy i sám před sebou, tak bych mohl dělat skrytou reklamu.

 

Fritz

Skrytou?

 

Josef

Když ti to skrývání půjde jako schovávání tady před chvílí, tak by mohlo jít o docela viditelnou reklamu.

 

Jakub

Že bych jako chodil v sudu obalený reklamou, případně bych mohl hlavy pomazávat přímo na ulici.

(zpívá)

Když uvidíte v sudu

S reklamou chodit Rudu

Vězte že to není on

Ale Kuba seladon

 

Dvakrát vyjdu do města

Ať se chystá nevěsta

Ožením se s obrázky

Vstupujou i do lásky

 

Pak každičkou sobotu

Zlatý kůl si do plotu

Stříbrnou ranou ruky

Vsadím a soused puky

 

Závistí zbledne

A spadne do listí

Jak kotě neposedné

Tohle všechno mezi námi

Já teď čekám od reklamy

 

Josef

Jako nápad fajn, jako myšlenka nic moc. Hlavní věc je zákazník.

 

Fritz

Mně se zdát, že potřebujete eine kleine školu.

 

Josef

Až přijde zákazník, my vám předvedem, jak by měla vypadat obsluha.

(Přichází Muž III)

Vítám vás. Přišel jste právě včas. Dneska frčí krátké vlasy.

Muž III

Díky, nemám zájem. Stačí mírně zastřihnout.

 

Fritz

Nein, nein, zastřihnout, radikal.

 

Muž III

Kdo je tady zákazník?

 

Josef

Pochopitelně vy, kolega chtěl jen naznačit, že nebudete in.

 

Muž III

Spíš hin, že?

 

Fritz

Himmel, vy nechtít být krásná.

 

Muž III

To mě v životě nenapadlo.

 

Josef

Dobrá, vy jste tu pánem.

 

Fritz

Ale naše úžasná ozdravovací kůra nám muset dovolovat. Je zdarma jako pozornost.

 

Muž III

No, když zdarma a ozdravovací. Proč ne.

 

Fritz

Vidíte, děvčata, kouzlo osobnosti. Teď šup, ať je zákazník spokojen.

 

Michala

Ovšem, přistřihnout.

(Přistřihuje)

 

Josef

Tak, Simono, teď kůru.

(Potírá)

Nemohl jste zvolit lépe, naše kůra má jedinečné složení a jedinečné výsledky. Tak hotovo. Michalo, účet.

 

Michala

Dva tisíce.

 

Muž III

Ještěže kůra byla zdarma. Nashle.

(odchází)

 

Josef

Vidíte to? Ani nepoděkoval. I s takovými zákazníky si je třeba poradit, jak jste ostatně právě názorně viděli.

 

 

Simona

Ten už se neukáže…

 

Fritz

Co říkala?

 

Simona

Že už se neukáže nikde jinde.

Josef

Tak si pamatujte, jak se to má dělat. Osmičko, kde vězíš? Už jsi měl za ním dávno běžet.

 

(Jakub odbíhá)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VI.

 

(Policejní kancelář, kadeřnictví, salon; Muž III, Jakub, Simona, Michala, Josef, Fritz, Dobrý, Skálová)

 

(Policejní kancelář, za stolem sedí Dobrý, přichází Muž III)

 

Muž III

Dobrý den, já jsem Muž III

 

Dobrý

Dobrý, Dobrý, těší mě, co si přejete?

 

Muž III

Před týdnem jsem byl v kadeřnictví U Holátka a důkladně mě oškubali.

 

Dobrý

To snad je práce kadeřníků.

 

Muž III

Škubat vlasy snad ano, ale kapsy?

 

Dobrý

A neměl jste ji taky náhodou zarostlou?

 

Muž III

Ale ne, peníze.

 

Dobrý

Zarostlé?

 

Muž III

Ne, oškubané.

 

Dobrý

Aha, nejdříve zarostlé, pak oškubané.

 

Muž III

Já vám to vysvětlím. Byl jsem U Holátka, ostříhali mě a namazali prý nějakou léčebnou kůrou.

 

Dobrý

Napřed vás ostříhali a pak namazali?

 

Muž III

Ano.

 

Dobrý

Tak to je v pořádku. Kdyby tomu bylo opačně, zbytečně by plýtvali materiál, namazat vlasy, a pak je hned ostříhat.

 

Muž III

Jistě, ale jde o úplně něco jiného. Mám pocit, že omlazovací kůra mě připravila o vlasy.

 

Dobrý

Třeba byly staré.

Muž III

Kdyby vypadaly a narostly v klidu zdravé, připustím vaši verzi, ale hned ten den jsem dostal leták z kosmetického salonu, kde se nabízí přípravek pro růst vypadaných vlasů. Nějak mi to podezřele zapadalo do sebe. Vlasy mi pomalu začaly rašit samy, oholil jsem je a šel tedy pokusně do salonu. Tam mi za pět tisíc potřeli hlavu sádlem, řekl bych ovčím, můj dědeček byl ovčák.

 

Dobrý

Německý?

 

Muž III

Kdepak, Čech jako poleno.

 

Dobrý

Takových Čechů je bohužel víc.

 

Muž III

Vlasy narostly stejně jako před tím. Není to podezřelé?

 

Dobrý

Neřekl bych, vlasy rostou, jak je napadne.

 

Muž III

Právě, tak proč platit? Chytře vymyšlený podvod.

 

Dobrý

Dobře, sepíšeme protokol. Jméno.

 

Muž III

Muž.

 

Dobrý

Příjmení.

 

Muž III

Trojka.

 

Dobrý

Kolik vám bylo tedy odcizeno vlasů?

 

Muž III

Mám je doma, akorát ne na hlavě. Spočítat je nemohu, zrovna si z nich vrabci staví hnízdo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dobrý

(zpívá)

Lidem z hlavy leccos vypadlo

Třeba těm co hrají divadlo

Hamlet najednou neví zdali

Být nebo nebýt dneska má-li

Protože je zrovna v depresi

Ctěného diváka vyděsí

Poznámkou o krvi a dýce

Ať si honí kdokoli strýce

Mně se chce dneska usnout navždy

Strčte si za klobouk své vraždy

Někdy z hlavy vypadne i lup

Rychle šampon z reklamy si kup

Někdy zase vešky proženou

Nožky tvojí hřívou pěstěnou

Ztracené se nikdy nevrátí

Proto nechme hlavu plavati

 

Dobrý

Ošemetná věc. Jak jde o holé hlavy, bývají problémy. Musím počkat na major Skálovou. Vy teď běžte domů a pozorujte vlasy, jestli nezaznamenáte něco podezřelého.

 

Muž III

A nemohl byste mi zatím dát ochranku?

 

Dobrý

Vlasy už nemáte, tak co. A vůbec, všichni vítají ministra. Leda bych vás hlídal sám.

 

Muž III

Raději ne, mohl byste mi být ukraden.

(Odejde)

 

Dobrý

(pro sebe)

Ale mohl jsem zajít do kadeřnictví, třeba by mě namazali a já bych se zalíbil Skálové, stejně jsem tu jen kvůli ní. Vůbec se sem nehodím, bojím se policejních psů i uniforem, o zbraních ani nemluvím a největší strach mám, že se nakazím policejním instinktem. Já si myslím, že jí nejsem úplně lhostejný, ale ke své kariéře potřebuje jiné šarže.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(zpívá)

Mé srdce bije pro holku

Má ale krunýř krabí

Dělá teď právě majorku

A nenávidí sraby

 

Kdybych se ujal případu

Nejméně aspoň vraždy

Snad otevřel bych zahradu

Kam vstoupí major každý

 

Též by jí mohly otrávit

Metály z těžkých kovů

Nad nimiž dneska zpívá hit

Já nedostál zas slovu

 

Musím vstát a zařvat táhle

Zahoď svoje lampasy

Tváří v ksicht když stojí náhle

Žár hněvu se uhasí

 

(Skálová se objeví ve dveřích)

 

Dobrý

(vstává do pozoru)

Hlásím, že až na vypadané vlasy se nic nestalo.

 

Skálová

Zase? A kolik, Dobrý?

 

Dobrý

Ale ne moje. Byl tady, že prý mu vypadaly vlasy poté, co ho v kadeřnictví potřeli léčebnou kůrou, pak mu zas v nějakém salonu hlavu namazali něčím jiným, že mu vlasy narostou. Má dojem, že jde o podvod. Našel jsem výpisy obou  firem, majitelé pan Holátko a pan Huňátko, rozdílná jména, akorát fotografie stejné.

 

Skálová

Vy jste hlava přímo detektivní. Mají nějaké společníky?

 

 

Dobrý

Ten Holátko má Fritze Kleina a Huňátko Kleina Fritze. Asi západní kapitál. Jediné podezřelé je to, že mají konta na palec.

 

Skálová

Dost úvah, jedeme do terénu.

 

Dobrý

Do kam?

 

Skálová

Za krásou.

 

 

Dobrý

Neměl bych si umýt hlavu?

 

Skálová

Žádný strach, o to se postarám.

 

(Před kadeřnictvím čeká Dobrý, Skálová vchází v paruce dovnitř, kde je Josef sám, sedí a nahlas počítá)

 

Josef

Kdybychom za každý narostlý vlas účtovali korunu…, koruna je málo, tak aspoň dvě…)

 

Skálová

Dobrý den, jsem tu dobře v nejlepším kadeřnictví ve městě?

 

Josef

Samozřejmě, personál má bohužel dneska volno, ale snad vezmete za vděk majitelem.

 

Skálová

Takovou péči si snad ani nezasloužím.

 

Josef

Vy ano. Máte krásné vlasy, škoda stříhat. Nabídl bych vám kůru, která dovede nemožné, udělat vás ještě krásnější.

 

Skálová

Ovšem, nechám to na vás, dělejte tak, abych se vám líbila.

 

Josef

Mám tomu rozumět…

 

Skálová

Neptejte se, tvořte a chápejte rychle.

 

Josef

S radostí.

(Nanáší mast na hlavu)

 

Skálová

Opravdu to vypadá báječně.

 

Josef

Vy vypadáte báječně.

 

Skálová

Neurazíte se, když vám něco vytknu?

 

Josef

Jistě že ne.

 

Skálová

Jsem zatížená na ruce, vaše ruce by byly krásné, kdyby měly pravou péči. Nechám vám tady vizitku jednoho skvělého salonu. Pak se uvidí.

 

 

Josef

Uvidíme.

 

Skálová

Uvidíme. Sbohem.

(Odejde)

 

 

(Policejní kancelář)

 

Dobrý

Tak co?

 

Skálová

(Drží v ruce paruku)

Dobrý, už začíná pelichat, podvod to asi je. Zítra se vypravím do salonu a budeme moudřejší.

 

Dobrý

Já asi ne. Vy dobře víte, proč tu jsem.

 

Skálová

Tuším, ale víte, proč tu jsem já?

Dobrý

Nevím.

 

Skálová

Máte rád děti?

 

Dobrý

Mám, proč se ptáte?

 

Skálová

Uvidíte.

 

Dobrý

Do žádných jeslí vyšetřovat ztrátu sunaru nejdu.

 

(Salon; Skálová má na hlavě vypelichanou paruku, Fritz je v salonu sám)

 

Fritz

Já pořád říkala, že zaměstnanec zbytečná, jen potíž a náklady. Když mazám sám, sám strčit do kapsy.

 

Skálová

Dobrý den, neruším? Ale je to skutečně naléhavé, podívejte na mě.

 

Fritz

Mein Gott, Mädchen. Jistě pojďte.

 

Skálová

Ztrácí se mi vlasy, nemám je nijak zabezpečené, teď tohle. Dostala jsem doporučení na váš salon, prý jste zázrak sám.

 

Fritz

To souhlasí. Tak krásnou Damen nemůžu nechat čekat.

 

Skálová

Vypelichané mně to asi moc nesluší, že?

 

Fritz

A vy chtít já líbit.

 

Skálová

Takhle jsem o tom nepřemýšlela, ale ano.

 

Fritz

Wunderbar. Já jsem fajnšmekr na krásná žena. Já zmastím vaši hlavu a můžeme jít někam špacírovat. Vy jste krásná i tak, já si na hlavu stejně moc nepotrpím, stejně každý den jiná barva chlup.

 

Skálová

Já na hlavu také moc ne, ale musí se mi líbit ruce. Zrovna mám s sebou adresu jednoho salonu, kdybyste chtěl.

 

Fritz

Rozuměla, sejdem se až potom, až ruka má balzámem vašich očí bude.

 

Skálová

Beru vás za slovo. Zatím se s vámi loučím.

(Odejde)

 

(Policejní kancelář; Skálová přichází už bez paruky)

 

Dobrý

Paní majorko, matko pluku, hlásím, že vám musím něco říct.

 

Skálová

Teď ne, musíme pro palce.

 

Dobrý

Pro palce?

 

Skálová

Ano, vyvstal nám palčivý problém. Právě se v naší vyšetřovně proměněné dočasně na salon péče o ruce odehrává téměř horor, a sice zatýkání dvou podvodníků a řezání palců neboli klíčů k novému životu našemu i několika dětí a oveček. Běžte se tam podívat a hlavně přineste předměty doličné, pak to dořešíme.

 

Dobrý

Nerozumím, ale provedu.

(Odbíhá, a hned se vrací  se sáčkem v ruce)

Tady je to.

 

Skálová

Výborně, ale musím vás upozornit, že nás nečeká povýšení, nýbrž v policejním smyslu spíš ponížení.

 

Dobrý

S vámi snesu všechno

 

 

Skálová

Tak když jsme si všechno vyjasnili, pojď se mnou, Vladimíre, do banky, než se nám palce scvrknou. Vezmi si všechno s sebou, sem už se doufám nevrátíme, ještě cestou vyzvedneme tři ovečky.

 

Dobrý

Letím, Maruško, stýskat se mi nebude.

 

(Skálová, Dobrý zpívají, později se přidávají Simona, Michala a Jakub)

 

Skálová

Zahodíme epolety

Vrátíme se sto let zpátky

A půjdem se s vámi děti

Schovat přímo do pohádky

 

Dobrý

Koupíme zámek u lesa

Do dětských snů padne klíček

U kašny v písku ku mně vztáh

Ruce modrý trpaslíček

 

Simona

Peníze černé bouřky mrak

Smění se v radost jako dým

Bankéřům šedým tuhne zrak

Nad tímto lístkem kurzovním

 

Michala

Ovečky dole v zahradě

Vítají děti ztracené

Mléko jim teče po bradě

A místo Bé Bé slyšet Jé

 

Jakub

Změnil se Jakub Osmička

Ve vypravěče příběhů

Co vkládá malým pod víčka

Na fantazii na něhu

 

Všichni

Přikryl závoj z baldachýnu

Zámek tak i naši vinu

Někdejší hříchy smaže hned

Radostných zraků dětský svět

A tento happy zvoneček

Přinesl story koneček


pomíjivá
10. 01. 2006
Dát tip
uff. No, na mě je tam moc písniček, taky mě dost prudilo, jak jsou ty lidi blbý a furt lezou do toho salonu, ale budiž. Škoda jen, že začátek je nejlepší, rozhovor Fritz - Josef je prostě super, a pak už kvalita klesá... fritz a josef se ti povedly, zkusila bych je víc zapojit, možná vyškrtat některý postavy (muž II) a určitě proškrtat a poupravit písničky, některý jsou docela dobrý, jiný hrozný. Celkový dojem - oceňuju snahu trpělivost na takhle dlouhý útvar. (pukrle)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru