Amatérský výklad přenosového efektu

Amatérský výklad přenosového efektu

Jestli chce někdo vědět,

jak přenosový efekt

ve Star Treku vůbec slouží,

jen se ptejte, já to prožil.

Veškerou hmotu, lidičky,

sevřou barevné jiskřičky

a pásy světla v objetí

jako matka svoje děti.

Rozpálí se – teď to lupnu –

tak na miliony stupňů,

okolí se začne ztrácet

v procesu dezintegrace,

až z ní nakonec potom

nezbude ani foton,

nebo spíše molekula,

špatná slova, to je smůla,

tak v podobě záření,

mnozí se jistě zakření,

dostane na místo určení

bez bolesti a bez mučení.

O zhmotnění slov jenom pár:

objekt získá původní tvar

procesem v opačném sledu,

lépe to říci nedovedu.

Žádný zázrak tajemna,

zkráceně to znamená,

že v jedné chvíli jste tu,

pak výpadek jak po fetu,

a pak už jste vlastně tam,

aspoň já to takhle znám.

Kdo teď nevěřícně zírá,

nechť se zeptá inženýra,

má totiž ten nesporný klad,

že podá odborný výklad

 a ne takový pakatel

jako já fan – amatér.

Někdy je možná lepší nevědět,

jak pracuje přenosový efekt.