Labutí zámeček

 

Labutí zámeček

 

Zámek uprostřed jezera

opuštěn bývá docela.

Neboť jak nastane slunce západ,

není vůbec dobrý nápad,

zdržovat se v zámeckých prostorách -

to může snad jen sebevrah.

 

Ihned zhasnou všechny svíce

a zjeví se duch nešťastnice

neprávem obviněné z vraždy.

Životem propadne každý,

kdo v cestě by jí stál.

Bude vraždit dál,

dokud zámek bude stát.

Pak utiší se snad.

 

Nikdo tu nechce bydlet, nikdo tu nechce žít!

Kdo Krvavou paní na svém zámku chtěl by mít?

 

Po jezírku plují labutě bělostné,

sídlo je to opravdu přeskvostné,

leč marno plýtvat slovy -

každý se jí bojí.

Tak stojí uprostřed jezera

lidmi opuštěný docela.

 

 

 

 

---