LDS - Láska sedá dotěla

Pohled přes duhové oči, ti do mysli ladně vkročí. Z tebe poté nechce ven, a ty promarníš nejen den.

LSD – Laska Sedá Dotěla

 

Jé-Je v ruce papír krčí,

po dvanácte do tmy vkročí.

Krokem se do tmy propadá,

letí střemhlav dolu – přehrada!

Tmavé barvy noci svítí temně jak se vrací,

letí rychle dál a vidí se nad přehradou

do vody vnořil se i s ohradou.

Ohradou co tvořila mu tělo,

to co na vlásku viselo,

upnuté tenkým svazkem za skálu,

proměnila se láska za lávu.

Ta chrlí se proti jemu

utíká střemhlav halucinačnímu vjemu.

 

Vyšel z temnoty, kde se propadal

a za sebou toaletní dveře ovládal,

Po chladivé noci ve světle se prochází,

jeho droga ho doprovází.

Jde a nohy mu zůstaly stát,

zlomil se v pase a nemohl vstát.

Tak plazil se ze strachu dál,

bez nohou se na něj nikdo nedíval.

Pak ruce mu upadly

z kopce se dolu valí.

Za sebou vidí na cestě nohy

živé jak klepu do podlahy.

Samy nohy stojící,

a ruce jak hýbou se na trávě ležící

 

Kutálí se z kopce dolu,

zastavil se na říčním molu.

Otevřel oči zjišťující,

nohy a ruce u těla žijící.

Chtěje se postavit

nemohl se nechat popravit.

Stojící a od mola jde dál,

aby se domu dostal.

Přes park městský zkracující si cestu,

viděl na lavičce v bílém mrtvou nevěstu.

Zastavil se a stál, sám sebe se bál.

Nevěsta tvář měla šedou jako slon,

nebyla to žena byl to on.

Strachem strnu, zůstal stát,

když jako strom do země začal zarůstat.

Nohy se mu v dřevo měnili,

z těla vyrostly  větve a kouzelné víly se objevily.

Tančili v růžovo-bílích šatičkách.

A držely ho v ručičkách.

On ve strom a květy se měnil,

prosil a křičel, aby se změnil – v sebe.

Tu přistoupila víla a rozplynula se v modré nebe

Náhle cítil tlak na zadech,

ležící v díře hlíněné – kde je nemá pech.

Vidí před sebou jen nebe

Postaví se a zřel, že ležel v hrobu pro sebe.

 

Chtěl vystoupit z hřbitovní krajiny znova,

otvírajíc dveře k východu z hřbitova.

Za mrtvolně černými vraty tma je nová,

chce jít dál a marně volá…

A tu Jé-Je v ruce zase papír krčí,

po třinácté do tmy opět vkročí.

Krokem za vraty se do tmy zase propadá,

letí střemhlav dolu – přehrada.

Teď Jé-Je tmavé barvy nevidí,

už se nevrací do dne a vůbec se nestydí

Letí rychle dál – LSD si znovu vzal.

---