Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen
18. 01. 2006
2
1
496
Autor
Hunder
Básnička má záměrně otevřený konec.
Vidím, jak jdeme rozkvetlým sadem.
Jak jdeme sami dva ruku v ruce.
Oči mám zavřené tím krásným blahem,
avšak deku mám hned při ruce.
Rozprostřu deku během chvíle.
Chceme se dívat jen sobě do očí,
sundáme oba slundeční brýle
a celičký svět se s námi zatočí.
Najednou motýl sedne Ti do vlasů.
Je to snad znamení? Pro lásku? Pro krásu?
V tom se však probudím v mém černém pokoji,
slzy se mi hrnou do očí...
1 názor
encyklopediářka
18. 01. 2006
je to říkankové...žádná příliš objevná myšlenka, je mi líto, dneska mám poněkud kritickou náladu,ale aspoň to je od srdce...
romantika to já jenom okrajově. myslím že si najdeš jinou skupinu příznivců. hodně zdaru. :))