Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tvá Gazelka

22. 01. 2006
2
0
546
Autor
Tvá_Gazelka

S poděkováním a omluvou všem ženám (a mužům), které (kteří) se podílely (-i) na mém „nalezení se“… A, ač věděly jsme, že vztahu dočasu, o — s naší krví — trní, další jsme ranit nechaly…


|||-_-|||

 

Únor…

Již druhý…

…bez Tebe!

Únor, když jsme se potkaly a já nebyla sama
a já nebyla doma (má láska nebydlela) a…
nevěděla,
            že mne ( … ji? … ) ukradneš,
                        uhraneš,
                                    uneseš
(tak samozřejmě, beznadějně, tak ráda, tak poprvé?)

…ve Tvých rukou,
            Tvýma rukama
                        konečně vytvořena!

Tvé ruce mé,
mé ruce v Tvé,
já celá Tvoje,
Ty CELA moje.

Doposud.

Ač…

Ač zatoulané Gazelky se střílejí a Tys mne nezdržela

A už nejsem tak plná?
            sebe Tebou
            Tebe sebou
                        Tvá… za nás obě… Žena

Ten dar,
            tím obdařena,
                        se těžko
                                    nese s jinou

Proč jsi mne nedržela?

Gazelku vyplašenou…

 

 


větroplach
11. 04. 2006
Dát tip
"Tvé ruce mé, mé ruce v Tvé, já celá Tvoje, Ty CELA moje" trochu jak modlitba, trochu jak zaklínání, jako by vánek zlehka omotával a spoutával ...není poznat kde jedna začíná a druhá končí, prolínání,... nechal jsem se uhranout,.. krásná..gazelko gazelám cely nesvědčí, tak přivolej lovce co tě pustí na svobodu.....a pomůže ti nést břemeno...daru

Sdílení
Nahoru