Mějte rádi babičky

Příbuzné si člověk nevybírá, přátelé ano… Přesto i mezi příbuznými se dají najít spřízněné duše. Tou mojí je babička Andělka, no uznejte, už to jméno jí předurčuje laskavou povahu a optimistický přístup k životu.
Babičky jsou prostě vždycky nejlepší, mají vlastní děti odrostlé, takže k vnoučatům přistupují se zdravým nadhledem, odpouštějí neskutečné množství lumpáren, aniž by se při tom rozčilovaly a drží s vnoučaty za jeden provaz. Přesně moje bábi. A taky je s ní sranda…
Narodila se 19.3. 1939. Vyučila se sklářkou (a možná proto je dodnes tak horkokrevná), ovšem záhy po vyučení nastoupila do české spořitelny, kde pracovala až do svých 56 let. Za mlada a teda i za pokročilejšího věku, než jí její kolegyně přestaly stíhat, pravidelně cvičila (kam se hrabe se svými bicepsy "Schváca", navíc má kurz pro instruktory lyžování a plavání) a dneska už jezdí jen na kole.
No na kole - jednou se takhle v létě vrací z nákupu, jde od vrat, v jedné ruce drží kolo za řídítka a druhou ukazuje na krvácející koleno. "No babi, to si umej a vydezinfikuj!" Opřela kolo o zeď, sáhne do baru a se slovy: "Nejdřív to vydesinfikuju vnitřně" do sebe překlopila frťana becherovky. No sport má ráda…když ne před 30ti lety snažila mamku naučit volejbal, zlomila jí u toho malíček - holt sval, který bolí, sílí, ne?
Přišla zima a kruté mrazy. Odkudsi se vracím a vydlážděné tři schody do baráku podezřele kloužou. "Babi, ty si myla schody?" Podívá se na mě nechápavým pohledem, ale odpovídá: "Kloužou? To nechápu, vždyť já sem je polejvala horkou vodou!"
Každé ráno chodí se psem na pole. Jednoho mrazivého rána se vrátí, svléká kabát:"Venku je zima, koukala sem na teploměr, -19°. No, já nevím,.. to už si dám do toho kabátu asi tu zimní vložku, ne?" (no vždyť sem říkala, že je horkokrevná!!!)
Babičku mám i na fotce, zde: http://modrykoutek.blog.cz/galerie/home/75152 Bábi zkrátka baví celou rodinu, proto vzdávám hold všem babičkám, mějte je rádi!!!