Od bestie Zimy

Sám jsem šel domů
zanechav bestii Zimy uprostřed toku
odkud kvílením jak by se snažila
naznačit cosi z Podmostí

Po stejném břehu jsem se vydal zpět
Most zůstal nedotčen
Kolem válela se děvka mlha
a ochotně přede mnou sukně zdvíhala
abych se mohl v nich ukrýt

I lidi jsem v nich zase potkával
ale jak by mi zbylo cosi z bestie
byl jsem jim neviditelným

Za dva mostky a jeden jez
daleko od bestie Zimy do bezpečí
Domovní dveře těžce zapadaly
jako každý den

---