Noční režim - přepněte

Na památku uřízl jí kousek tmy---
Způsobně poděkovala - pokřižovala se.

Ne nadarmo lidé světí jaro vynášením smrtky
Tolik má tvář vždy zmalovanou, že nikdo neví, jaká je skutečně.
A je-li.
Zda krásná není ve svém čirém chladu a pohrdání
až k popukání --- rozpukání --- tavení
:krouháme svoje srdce o hrubý kámen, bychom byli lidmi.

V rozpětí křídel hledáme velikost a cestu k ní
>sovy se na moudrost neptají --- oči mhouří<
a v noci jen vrážíme do stromů které už spolu

Pak vsedl na městský hromadný prostředek
a v nočním režimu vydal se dobrodružně.

Ona přiložila si ten kousek tmy na levé ňadro,
kde až do rána dalšího setkání bude zářit

---