Les

Stál tiše uprostřed temné místnosti, slyšel jen vichr co si venku s listím pohrával, viděl paprsky světla prošivší mezi okenicemi a cítil ten chlad co všechno kolem obepjal. V tom domě kam nikdo nesměl, kam nikdo nechodil, v tom domě v lese, květinami zarostlém tam on tiše stál, jen tiše stál a věčně přemýšlel. Když přišla noc a ptáci zpívat přestali, ptáci co neslyšel, když unaven byl myšlenkami, stáním, světem za okny, uléhal na polštáře prachu, pod roušku pavučin, dlouho usínal a snil, v tom domě, v domě kde nejsou sny.

---