Chýlení

Už nekráčím svižně ulicemi >Našlapuji
teď mezi stíny a přes rameno hledím<
co každých třicet kroků pod nohy ostřím
:Žádný led ale Jen říční sliz a značky psí

Z vedlejších ulic: Lidé se lidskosti oddávají

:Radno je brodit se v mělčině ulic když jsi Sám
člověk jenž seznal bestii lidštější těla Kristova
--- byť jediného člověkem nelze zvát

V mělčinách nezmrzlých nejlaciněji zní rozbředlosti
slova osázená a skromná přitom
Vykoupení se dere na jazyk silou jara
leč pevné jsou ledy Z-vůle právě když nevím ---

--- ta lidskost vezdejší k smrti dohání
ty kteří jsou hnáni vakuem ulic >smetí do kanálu<
Zatím jsem v bezpečí vedlejších tmavších

Jen aby rozum měla samotná bestie Zimy

---