Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřiblížila jsi se
23. 02. 2001
15
0
4522
Autor
hermit
* 2001
to musí být krásný pocit být do někoho takhle ůůůůůůůůů....nejsi vyschlá houba, už jen pro tuhle básničku...zase žádná hlubší kritika...Nuitík neumí..
hermit:
to zní nadějně, alespoň pro mě, ne-li pro ženské plémě vůbec:o))
Děsilo mě,že to se všechno přesunulo do submisivity pelíškové, jako kompenzace tý hustoty mimo pelíšky:o/
Takhle to vyznívá mnohem pozitivněji, a spíš..... krásně!:o)
Tak to znám jen z lit. a z vlastního vnímání úplně jiný reality v rámci naivní zaslepenosti, vytrvalý ve svý potřebě to tak mít!:o)
Tak dík!:o)
hermit: takhle v éteru?!:o) Šílíííš!!!?
Jestli je to o tom, o čem je posledních pár let /asi tak 6/, tak to je poněkud -aspoň pro mě - žinantní rozpitvávat tu na plnou mouth!:o)
Každopádně zkus naznačit, má-li to co do činění se submisivní potřebou a všeobecným nedostatkem dominujícího prvku v mužské části člověčí partičky:o)/?/ Jestli vůbec, tak klííííííííííd, jsem holt zas za mimouše, ale to není nic neobvyklého. Jestli ano, tak není skoro potřeba rozvádět!:o)
kalinka: polopaticky: je to spíš o zotročení muže vášní k ženě, vášní, která se alespoň v té básni nenaplňuje, přičemž on si zároveň uvědomuje, že je tou vášní - viz finále :-)) - zotročen a tím sebe v podstatě sám dobrovolně vyřazuje ze hry, protože selhal - neovládl situaci, ale podlehl ženě, o které však (aby to všechno nebylo tak jednoduché) ani neví, zda existuje a zda vůbec jde o lásku k někomu určitému... to jsem tu báseň obnažil až na kostru, nevím, jestli jsem měl...
;-)
no, už se stalo, hermite...
i když (k mému potěšení :-) jsi mi neřekl nic nového, což se mi děje výjimečně ;-)
*!
Jo!
uf! SMěřování chlapů poslední desetiletí mě trošku děsí!
A co máme bejt sakra my?!:o(
...ten konec!!!
(máš mě na svědomí.........chybí mi kyslík! :-)))
je mi to něčím strašně povědomé, jako bych to už někde...ale kde alekdealekde?
típí*! jako hrom