pro tvé krásné hnědé oči...

Až do "konec našich věků"...
říkám si...
a bez povzdechu...
otáčím list papíru...

Kde je napsáno...
majestátně se tvářící jméno...
Gábinka...
tohle oslovení nesnáším...

Ale od tebe mi nevadilo...
skoro jako poklona...
když jsi mi ho dával...
a šeptal do ouška...

Hle...další dopisek...
ale už tam není mé jméno...
je tam napsáno...
Gabriel...ale proč?...

Nikdy jsem nepochopila...
proč ti tak říkali...
Archanděl Gabriel...
ano to jsi...

Možná tak podle filmu...
Constantin...
který je téměř o ničem...
a přesto tolik poví o tvém charakteru...

Jednou jsi mi říkával...
že to byla nejlepší postava...
z toho filmu...
viděl ses v něm?...

Ano..snad ano...
a tak docházím k závěru...
že tě miluju...
jen pro tvé krásné...

"Hnědé oči...
které jsou tak hluboké...
a pravdivé...
jako by ti ani nepatřily..."

---