Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO naději
06. 02. 2006
3
0
1008
Autor
Henriet
Božská mana, co chutná jak zvracení,
ti konečně napoví, že dnes už máš dost.
Oči, ty pohltí hluboké mámení
a ústa tvá nachová zacpe psí kost.
Osud tvůj spřádán je v chuchvalce pavučin,
krysu, co políbíš, zabije hlad.
Když vylízat dáš jí i pytlíček od svačin,
vydechne, zakvílí a obživne snad.
Byli tu tací, co věřili na lásku,
dnes tělo jim pokrývá studená zem.
Pohled svůj schovej teď raději pod pásku,
okovy zahoď a utíkej sem.
Za devět hor, pět potoků a šest lesů,
když přiběhneš akorát v ten pravý čas,
dám ti své srdce, co na dlani nesu.
Víc nemám a nechci z pozemských krás.
přiznávám se, že třetí sloka mi uniká úplně.
potvoro, sis změnila identitu. ale já Tě vidim.
ryba
jejejda
vydechne, zakvílí a obživne snad
dnes tělo jim pokrývá studená zem ...rovná se dvě slabá místa.
Jinak, opět s gratulací. a hlavně ten přednes, a ten konec, .. vynikající ty.. svůdnice.. sakra, ale tobě bych to asi neřekla, nevypadáš na to, ..
hm, já taky nevypadám vášnivě,.. :o)))
Totiž, .. bezva hřeje mě to
*sem
woman_who_fell_to_earth
06. 02. 2006
terko, no se mi zdá, že se do toho nějak dostáváš...
tip, kotě... do lepších časů