Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Anděl

23. 02. 2001
0
0
433
Autor
Jaja

Na konci cesty kostel stojí, mezi poli sám a sám. Dávno se lidé v něm nemodlejí, a tak na vršku stojí dál... ... A kolem dokola hřbitovní zeď a za zdí šedé kříže, na hrobech květů změť, mrtvým jak železné mříže. A mezi hroby dívka chodí, dlouhý bílý jí vlaje šat. Jak anděl co světem bloudí, když žádný ho nechce milovat. A PROTO VŠEM CHCI KOUSEK LÁSKY DÁT!
supizmus
24. 03. 2004
Dát tip
aspoň že nějakým způsobem využívá kostela a přilehlého hřbitova

Hatvajl
17. 05. 2001
Dát tip
Oh my good!!!!!

Falka
25. 02. 2001
Dát tip
tak až ji zase uvidíš, prostě ji vem za ruku a odveď ji mezi lidi... otevři jí oči, aby viděla... že svět je plnej andělů a smíchu a kytek a sluníčka... a že nám umí být krásně... A za ten kousek lásky, který připadá mě, ti posílám jiný, stejně duhový... :o)

Skleboun
23. 02. 2001
Dát tip
musim rict, ze je hrozne moc podobny jedne pisnicce o te vile, co umrela a vsem davala lasku... coz je trochu na zavadu. Napsany to neni spatne, jen si dej pozor na "nemodleji" - ma to byt nemodli a ten vyraz tam pusobi trochu krecovite (ale sama vim, jak je nekdy tezky neco zrymovat :)). Jinak te vitam mezi nami... tesim se na tvoje dalsi dilka :)) a to poselstvi je pekny :))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru