Nevím jestli to vydržím.

Ráno jsem vstal a byl jsem jako na trní. Hotvy se hádat z krze
čehokoliv. Ani jsem si to neuvědomil. Nevím jak bych to vysvětlil,
chtěl jsem všem okolo mě udělat zivot nesnesitelny.
Měli jsme tento den navštívit doktora, moje žena něco řekla, a já
ji před doktorem řekl, aby zavřela hubu. Nemám to ve zvyku říkat.
Spamatoval jsem se, a cítil jsem se moc malý. Trápilo mě to, a začal
jsem přemýšlet co se to se mnou děje. Hned jsem věděl,že musím změnit
můj názor moji náladu a hlavně moje chování. Také jsem si spomněl,na
přísloví ; druhému bych radil až běda, a sám sobě nedovedu.;
Šel jsem k zrcadlu,a skoušel se na sebe usmívat. Cítil jsem se jako blbeček,ale za nějakou chvíli, jsem citil malou úlevu. Ale pořád to
nebylo ono. Začal jsem hluboce dýchat, a počítat do deseti. Najednou
mě napadlo že to mám napsat. Moc se mi nechtělo, ale přinutil jsem se,
a psaní bylo jako zpověď. Začal jsem se cítit lépe. Moje nervy nebyly
tak napnuté. Dostál jsem chuť k jídlu, ale pořád něco scházelo. Konečně jsem si uvědomil že mě trápí to slovo ;zavři hubu; tak jsem šel k ženě a
omluvil jsem se. To byla ta největší úleva.
Hned jsem si spomnel na Optimistů, a Pesimistů. Být pesimista to je
hrozné. Optimista odpousti, a Pesimista se mstí, a při tom si ničí
svoje zdraví.

Optimista,

začneme z narozeninama:
Dnes jsem o jeden rok chytřejší, a doufám z mou skušenosti, někomu
pomůžu.

Pesimista:
Zase jsem o rok starší,všechno mě začne bolet, a lidí jsou každý den
horší.

Optimista:
Teď se mi to polámalo,skusim to spravit, a když to pořád nebude
pracovat, tak to dám do opravy. Opravář musí také něco vydělat, aby
měl z čeho žít.

Pesimista:
Zase se to polámalo, no to je život pod psa. Abych to teďka zanesl k
tomu zloději, co mě zase veme na hůl.

Optimista:
Dobrý den jak se vám daří, vypadáte výborně. Jdu do obchodu si koupit
něco výborného.

Pesimista:
To máme zase den, co se stalo,nevypadáte dneska dobře. Já musím do
obchodu, tahat nákup, a ti obchodníci, chtějí všech jenom odřít.

Optimista:
Bolí mě ruka, tak jdu k doktorovi, aby mi něco dál. Ale jsem rád že
to není horší.

Pesimista:To je hrůza jak moje ruka bolí, tak jdu k doktorovi,
předepíše mi hromadupilulek které mi nepomůžou, a bude mě chtět zase
brzo vidět.

Párů měsíců pozdějc.

Optimista:
Jdu k doktorovi na prohlídku jestli je všechno vporadku.

Pesimista:
Žaludek mě bolí, a moje nervy jsou napnuté jako struna.
Nevím jestli to vydržím. Vím že mi doktor nepomůže.

---