Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTichá
Autor
Nikail
tohle je má báseň,kterou jsem napsala v depresi.
Tichá
Schoulená v koutě,
tisknu se ke stěně,
vlhkýma očima sleduji upřeně,
své bledé ruce.
Kolik slz už daly mé oči
potokům šedivých měst,
proč svět se tak rychle točí
a hvězdy už nechtějí vést?
Dítě si může jen s nožem hrát,
snad jsem slepá, ale proč zdá se mi,
že lidé nechtějí mě milovat?
Láska k princi, princi z mých snů,
co u loďky do moře Neznáma stál,
cesty Osudu jsou nestálé jak z lnu,
ale hledat budu dál...
Jak tiché jsou dálky celého světa,
ale i v prázdnu motýl - Naděje létá,
když chceš být nalezena,
KŘIČ!
Jinak tvůj motýl uletí pryč...