Nohy

Včera jsem byla zas v hospodě. Popíjela jsem víno, střídala to panákama a víceméně spíš jen koukala na vchodový dveře přede mnou, ze kterých mě párkrát nepříjemně oslnilo dálková světla krabic, co vykládala další pijatiky.

Chtěla jsem zůstat doma, minulou noc jsem kvůli učení spala jen čtyři hodiny a na další ponocování jsem neměla energii. Šlo ale o výjimečnou sešlost. Loučili jsme se totiž s klukem, co si ta týden sbalí pět švestek a odfrnkne do Irska vydělávat prachy. Prej na pět let, s holkama jsme se utvrdily v názoru, že se už nevrátí.

Seděli jsme tam u stolu, my tři, Kačky brácha a asi dalších pět kámošů z jejich party, mezi nima „Ir“. Moc jsme toho nevypili, ale zábran nás to zbavilo. Nám třem ještě nebylo sedmnáct a těm klukům je v průměru tak jedna dvacet nebo dva a dvacet. Říkaj nám Petyho ségry a bohužel mám pocit, že v nás nevidí žádný potenciální partnerky ani duše, co nezavrhujou jejich zvířecí společnost.

Výjimka byla: Ir a Kačka. No, jo Kačka. Je hodná a chytrá. Má takový to fluidum nebo co, což jí dost závidím. Nesvádí kluky, nenosí oblečení z metru čtverečního elastický látky. A stejně si tak devadesát procent lidí, co ji zná, myslí, že je pěkná kurva. Má i pár vlastností, kterým by tohle odpovídalo. S klukem ale ještě nespala, přestože měla spousta příležitostí, ještě pořád čte dívčí romány a bojí se sama ve tmě, docela se i stydí. Ale má takový gesta, který při tomhle vědomí zaráží. Zvlášť ty její nohy. 

Seděli jsme u dlouhýho stolu, dole uprostřed měl takovou tu šprušli, na kterou si při troše šikovnosti můžete pohodlně odložit nohy. Kačka toho ihned využila a tak nějak se rozvalila na dřevěný lavici , nohy trochu přes sebe, skrčený a vytočený do stran. Samozřejmě do dvou různých stran. Protilehlých. Pravý koleno na Gabčině, jak jinak než skrčený noze pověšený na šprušli, Gabčina druhá noha hozená přes moje koleno. A naše řada uzavřená moji váženou nožkou, která se jen tak zbůhdarma válela na podlaze. Později přiznávám, pro větší pohodlí polostála na šprušli, koleno jsem si přitáhla k sobě a pověsila se na ně. A možná ne tak pro pohodlí, ale jako takový obranný gesto, proti všem vnějším počitkům, co mě bombardovaly ze všech stran a já si zas připadala jako malá holčička, zajíc, co tam nemá, co dělat, zkrátka taková ta poslední. Poslední na lavici. Poslední ze třech. Poslední v životě. Poslední ve zkušenostech. A furt poslední.

A ta první? – První holka, první noha, první koleno?

Odpadle se válelo na druhý straně, kde „čistě náhodou“ setrvávaly nohy Ira. Pravda, něco malýho mezi nima bylo. On je pěknej kluk ona pěkná holka, oboum se ten druhej líbí. No žádná láska se ale fakt nekonala, ani konat nebude. Z celýho loučení se vyklubal jen další večer v hospodě. Bez žádný melancholie, či něčeho mimořádnýho. Když jsme šly my tři domů, doprovázel nás Ir, měl to při cestě. Holky bydlí vedle sebe a já přespávala u Kačky. S Gabčou jsme šly napřed. Oni za náma. Pak se zastavili, možná si dali pusu, to nevím. A najednou šel, Kačka za náma. Ir se na dálku asi dvaceti metrů zakřenil, zamával, zavolal, ať ji opatrujeme a šel. A my taky. Kačka ani on se ani neohlídli, Gabča už vůbec ne. Svý poslední nohy jsem zas trousila poslední za holkama a asi dvakrát se otočila na mizejícího kluka, kterýho už s nejvyšší pravděpodobností nikdy neuvidím. Ze začátku jsem ho nesnášela, tvářil se, jak největší holkař, to možná byl, ale byl taky bezva kluk, bezva společník, bezva kámoš a bavič. Byl to sympaťák a bavil se se mnou asi nejvíc ze všech těch kluků. Šokovalo mě s jakou lehkostí odcházel. Pro nás s Gabčou neutrousil skoro ani slovo na rozloučení, a to jsem ho začínala mít docela ráda. Bouřilo se ve mně všechno, hlavně ta jejich lehkovážnost.

Když jsem se ráno probudila u Kačky, chvíli jsme se dívaly na video. Přišel její brácha, jen v triku a boxerkách, svý chlupatý tělo s příšerně chlupatýma nohama usadil u stolu hned vedle televize a v klídku snídal velkou prorostlou anglickou a v zápětí svůj oběd – palačinky se šlehačkou.. Absolutně mě tenhle kluk nepřítahuje, ale tohle mě vytáčelo trochu ke vzteku, trochu i jinak.

A pak přišel do kuchyně ještě jejich táta v trenkách a taky snídal a taky obědval…