Den Blbec

                                    Den Blbec

            Každý se s ním někdy setkal. Není člověka, kterého by minul. Ne každého z nás sice navštěvuje pravidelně, ale jsou mezi námi bohužel i tací, kteří s ním téměř splynuli v jedno tělo. Sice na něj přicházejí stížnosti ze všech stran, ale já si troufám tvrdit, že by bez něj byla na světě nuda. Pořád nechápete o co ( popřípadě o koho ) se jedná? Hvězdy a veškeré horoskopy napovídají, že většinu lidí potká v pátek třináctého. Už víte? Ano? Den BLBEC!

          Musíte uznat, že takzvaný den ?B? také není k zahození. Kdyby ho nebylo, tak by se nám všechno dařilo. A ani byste neměli šanci si to uvědomit. Ale takhle, když máte zase ?svůj den?, všechno vám padá z ruky, vylijete na šéfa horkou kávu, autobus vám pokaždé ujede před nosem nebo si sednete na ježka, tak si pak více vážíte dne, kdy vám naopak všechno šlape skvěle. A neříkejte, že když se jednou za půl roku špatně vyspíte, vstanete levou nohou a pak ?logicky? následuje onen osudový den ?B?, že to není sice ne nejpříjemnější, ale dalo by se říci celkem ?vzrušující? vyjetí ze stereotypních kolejí všedního dne. Vždyť  o čem byste potom vyprávěli svým vnoučatům při oslavě svých devadesátých narozenin? Neměli byste v zásobě žádné historky o tom, jak jste omylem zamkli na záchodě vašeho profesora, o tom, jak jste málem zapálili celou školu, když jste se snažili vytvořit chemický pokus, o tom, jak jste uklouzli na náledí, vrazili do Karla Gotta a zlomili mu obě nohy?

          Být v kůži toho, kdo právě den Blbec prožívá, vskutku nemůže být nic příjemného. Ale na druhou stranu byste se pak za deset let neměli čemu smát?