Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKonec potopě
14. 02. 2006
8
0
2597
Autor
sapro
Potíme ve dvou svoje existence.
Ruce se pojí v jednu jedinou.
A potom lehce pro svatební věnce
strach, který těší...
Když zasténáš tence milostnou píseň...
vinnou nevinnou.
Jen úsměv ticha zbude mezi náma
a kapky potu mizí na stropě.
Počkej až časem bude z tebe máma
a já tvý druhý
dítě sebe sama...
Začátek konce, konec potopě...
a z prstů deseti jen půlka zbyla mi, ta která tvoje svírá... nějak mi to to připomnělo, akorát newim, jestli to vzjadřuje totéž, nebo pravej opak. lehce tě podezírám, žes tím chtěl vyjádřit něco, co se mi vůbec nelíbí, pročež nyní o obsahu odmítám hloubat. ale napsaný je to pjekně :)
Augustin_Šípek
16. 02. 2006
Potíme ve dvou svoje existence.
Ruce se pojí v jednu jedinou.
chapu to asi po svem
a kapky potu mizí na stropě.
Počkej až časem bude z tebe máma
a já tvý druhý
dítě sebe sama…
Začátek konce, konec potopě…
Tohle moc, moc***