Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Já, Vrchlický a naše bolístka

16. 02. 2006
4
1
1406
Autor
aquapolo

Za trochu lásky... Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý, šel v ledu - ale v duši věčný máj, šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy, šel pouští - a měl v srdci perly rosy, Za trochu lásky šel bych světa kraj, jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. J.Vrchlický

Jen trochu tepla
citu kamene,
do mé kobky beze světla
ptáky plamenné,
bych si přála...

V samotě je člověk sám
a právě tím nás nejvíc bolí,
to náš vztah byl
v samotu dán -
v tu mojí a tu tvojí...



1 názor

jt
10. 04. 2008
Dát tip
takový zbytečně dramatický, velký slova, .. nic pro mě. ale - první strofa pěkně zní - to ju :-)

..první sloka je skvělá.. překvpauje vyspělostí a vytříběnou technikou..*

Samota je mrcha zlá, však naše touha ošidná, neví, co by vzít si měla, marně prosíš u anděla... Snad... :))

Nitram
18. 02. 2006
Dát tip
:)))*

Háber
16. 02. 2006
Dát tip
...ale jó, dobrá sentencia na pána Vrchlického - taká romanticko - predsa len optimist*ická - alebo opice-mystická))))

pěkná věcička...t.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru