Ostrov bestie

V tom kraji bez listí jsem tančil jehličím A větvemi prozrazoval jak moc je ve mně z Boha a Matky mojí Jak moc mne Zem kojila Jak moc jsem byl jí a nebetyčný >bonsai je Úplnost ve stvoření< a já byl na odiv --- na pýchu Ke hvězdám a k otci svému pnul jsem ruce pyšně do chvíle bestie bodu zlomu Jen kořeny zbyly v strachu a beznaději jsem k Matce mluvil však po těch letech zůstala němá

Hned druhý den cosi zas zlomilo se --- jak křída
padlá na zem a nikdy už celá --- nacucaná vodou
Křída ledu?

Rampouchy tály i kolemjdoucí před zšeřením
Naděje --- falešná touha a po posledních ledech
:Jdu

Zblázněný --- zabedněný a mezi Mosty
Opojné tání je umírání a fascinace pohybem
kdy kosti znovu srůstají >že odvážil se kdo by řek<

Zmrzlá zem Ostrova vodu nepřijímá
chrlí ji >jak proražené plíce krev< stejný je pach
krev --- voda --- led --- sníh --- kotníky pod hladinou
Spolu s tmou z díry v ledu skok a hop a odér beznaděje

Zatímco Žofín září choulím se v altánu pro kapelu
ze stejné vody však blíže ke Břehu šumaři skřeti vyskákali
A nástroje ledu začly hrát a voda padá střemhlav tónům

---