Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pokuta.

22. 02. 2006
0
0
731
Autor
Jaromir_D


Jack se podíval na tachometr a pak teprve zpomalil: 79km a je tu
padesátka. Tenhle měsíc už počtvrtý. Jak je možný že mě tolikrát chytli?Policista vystoupil z vozu a zamířil k němu. Bob? Bob z
církve? Jack se zasunul hlouběji do sedadla. Tohle bylo horší než
pokuta, co bude následovat. Policajt křesťan z jeho církve. A já s
ním mám zítra jít hrát golf. No co, tak jsem se jenom chtěl po
dlouhém dni v kanceláři dostat trochu dřív domů. Vystoupil jsem z
auta a šel k muži, kterého jsem vídal každou neděli. K člověku,
kterého jsem v uniformě nikdy neviděl."Ahoj Bobe. To je ale setkání.""Ahoj Jacku." Žádný úsměv."
Tak jsi mě čapnul, spěchal jsem za ženou a dětmi.""No jasně."Bob
se zdál nejistý. Bezva. "V práci jsme to teď hodně přetáhli.
Obávám se že jsem pro jednou trošku porušil pravidla." Jack kopl
do oblázku na chodníku. "Diana říkala něco o bifteku dneska večer.
Chápeš, ne?""Jo, to chápu. A taky vím, že už máš u nás na okrsku
pěknou reputaci."Ajaj! Tohle nevypadalo dobře. Čas změnit taktiku.
"Kolik jsi mi naměřil?""79km. Šel by sis prosím tě sednout zpátky
do auta?""Hele Bobe, počkej. Díval jsem se na tachometr hned jak
jsem tě viděl. Bylo tam stěží 60." Lež s každou další pokutou
klouzala snadněji."Jacku, vrať se do auta."Jack se nervózně protáhl
dveřmi do auta. Přibouch dveře a upřeně zíral na palubní desku.
S otevřením okna nijak nespěchal. Minuty plynuly. Bob něco
zapisoval. Proč si neřek o řidičák? Ať je to jak chce, hned tak si
vedle něj v církvi nesedne.
Zaklepání na okénko ho vytrhlo z přemýšlení. Bob držel v ruce
složený list papíru. Jack stáhl okýnko tak na 5 centimetrů - dost
na to aby mezerou Bob papír prostrčil."Dík." Jack ve svém hlase
nedokázal potlačit podrážděnost. Bob se beze slova vrátil do svého
auta. Jack jeho odjezd sledoval v zrcátku. Potom rozevřel list
papíru. Kolik to bude stát? Počkat. Co to je? Nějakej vtip? Pokuta
to teda určitě neni. Jack začal číst.
"Milý Jacku,Míval jsem dceru. Bylo jí šest, když ji srazilo auto.
Hádáš správně. Řidič jel příliš rychle. Pokuta, tři měsíce ve
vězení a byl volný. Volný, aby mohl obejmout své dcery. Všechny tři
Já měl jenom jednu a budu muset počkat až do nebe, abych ji mohl
znovu obejmout. Už jsem se tomu člověku pokoušel tisíckrát odpustit
A tisíckrát jsem myslel že už jsem mu odpustil. Možná ano, ale
musím to udělat znovu. I teď... Modli se za mně. A buď opatrný.
Můj syn je všechno, co my zbylo. Bob"Jack si znovu v mysli přehrál
jak Bobovo auto zacouvalo a odjelo pryč. O patnáct minut později
také Jack zamířil domů, pomalu a s modlitbou za odpuštění, když
dojel domů obejmul překvapenou manželku a děti. Život je drahocenný
. Zacházejte s ním opatrně.

Aotor ?
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru